Květen 2009

Kráásnéé :) dárečky od vás :) :-*

31. května 2009 v 12:53 | Web.miss-Miška |  Dárečky







Letní šaty

29. května 2009 v 15:24 | Web.miss-Miška |  x....Móda :D




Pravda a mýty o čokoládě

29. května 2009 v 15:19 | Web.miss-Miška |  Zajímavosti
Zná to skoro každá z nás. Jakmile se venku oteplí a my shodíme zimní kabáty, začneme hubnout do léta. Odepíráme si všechny své oblíbené laskominy a čokoládu, tu pochoutku ze všech nejsladší, obcházíme velkým obloukem. Netrpíme ale zbytečně? Co když čokoláda zdaleka není takovým nepřítelem diet, jak se o ní tvrdí? Pojďte se s námi podrobněji podívat na mýty o čokoládě...

ČOKOLÁDA JE JAKO MILOVÁNÍ

Představte si krásný večer, který trávíte v náruči svého nejdražšího, a navíc ujídáte z tabulky čokolády. Existuje něco krásnějšího? A právě tohle doporučují pro zdravý a dlouhý život i odborníci. Konzumace hořké čokolády totiž podporuje šedou hmotu mozkovou a sex udržuje mozek v dobré kondici až do pozdního věku. Naštěstí člověk nemusí být odborník, aby přišel na to, že milování a čokoláda přinášejí tělu příjemné požitky.
Ale pokud chcete vědět, proč tomu tak je, tak vězte, že u kakaa má tuto reakci organismu na svědomí látka zvaná serotonin. Jíte-li čokoládu, vyplavují se vám v těle "hormony štěstí", endorfiny, díky nimž se cítíte spokojeně. Tyto látky podobné opiátům totiž zvyšují aktivitu neurotransmiterů (přenašečů nervového vzruchu), což v praxi znamená, že byste měla mít lepší postřeh a schopnost soustředit se. Čokoláda bývá často prohlašována za účinné afrodiziakum. Vědci z univerzity v Sussexu se rozhodli pro zvláštní experiment: srovnávali líbání a konzumaci čokolády s ohledem na to, jak tyto činnosti ovlivňují lidský organismus.
Výsledky byly překvapující: čokoláda vyhrála na plné čáře. U dobrovolníků, kteří se testu zúčastnili, byla zaznamenána silnější reakce v mozku při pojídání kakaa než při líbání.
Doktor David Lewis, který výzkumný tým vedl, navíc prohlásil, že reakce těla na požití kakaa je čtyřnásobně delší než po žhavém polibku. Každopádně obě dvě činnosti mají mnoho společného: kromě reakce v mozku zvyšují tepovou frekvenci a cítíte se při nich nadmíru příjemně.

PO ČOKOLÁDĚ SE TLOUSTNE

Všeobecně panuje názor, že čokoláda je jedním z největších ničitelů jakékoli diety.
Horší, než si pochutnat na kakau, je už snad jenom naložit si k obědu pořádně obrostlý bůček s pěti houskovými knedlíky a zalít to pivem. Po čokoládě se tloustne, zvyšuje se obsah tuků v krvi a kromě toho, že se vaše tělo obalí ošklivými "pneumatikami", nakonec dostanete infarkt. Jenže právě tohle není pravda! Dánští odborníci na výživu přišli s objevem, že kvalitní tmavá čokoláda může při redukční dietě naopak výrazně pomáhat. Snižuje totiž chuť na sladká a tučná jídla. Aby svou teorii prokázali, nabídli dobrovolníkům před obědem kostičku čokolády. Ti, kteří ji neodmítli, snědli pak o 15 % menší porci než ostatní. A navíc konzumace kakaa prospívá i srdci. To pro změnu dokázali vědci z Kalifornské univerzity v San Francisku, kteří denně krmili dvacet dobrovolníků pěti deky hořké čokolády s různým množstvím flavonoidů, "zázračných" látek obsažených v kakau. Potom za pomoci ultrazvuku sledovali schopnost jejich tepen roztáhnout se. Ukázalo se, že mezi skupinami byl velký rozdíl ve prospěch těch, kteří konzumovali čokoládu s vysokým obsahem flavonoidů. Kakao v každodenním jídelníčku tedy může snižovat kardiovaskulární riziko. A kolik si ho můžete dopřát? Právě tolik jako zmínění dobrovolníci: půl klasické tabulky.

TĚLU PROSPÍVÁ JEN HOŘKÁ ČOKOLÁDA

V 18. století byla čokoládě přisuzována zázračná moc. Tvrdilo se, že kakao posiluje žaludek a činnost mozku, zvyšuje smyslnost a tlumí bolest. Mnohé z těchto hypotéz prokázala i moderní medicína. Nicméně pro milovníky mléčné čokolády plné lahodné smetany máme špatnou zprávu: tohle všechno platí jen pro hořkou čokoládu. Chcete-li tuto sladkost zapojit do svého každodenního jídelníčku, sáhněte po kvalitní čokoládě s minimálním podílem kakaa 70 %. V tomto případě platí: čím víc, tím líp. Čokolády s vysokým podílem kakaa a minimálním podílem tuku a cukru se s trochou nadsázky klidně dají označit za "elixír života". Američtí kardiologové z univerzity v Bostonu prokázali, že taková čokoláda snižuje krevní tlak, příznivě ovlivňuje funkci cév a citlivost ke glukóze.
Kakao má antioxidační účinky, takže jeho pravidelná konzumace může předcházet vzniku revmatických chorob, rakoviny či Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Britští vědci dokonce přišli s teorií, že kakaem by se mohl léčit kašel. Představte si, že byste si pro čokoládu chodili na recept…

PO ČOKOLÁDĚ SE KAZÍ ZUBY

Také vám rodiče, když jste byli malí, vtloukali do hlavy, že když už si chcete dát nějakou sladkost, tak rozhodně bez čokolády, protože ta zanáší zuby tmavým povlakem a způsobuje bolestivé kazy? Ačkoli se maminky většinou nemýlí, v tomto případě podlehly nepravdivému mýtu. Japonští vědci by jim vysvětlili, že konzumace kakaa zubům naopak prospívá! Spekulují totiž nad tím, že třísloviny obsažené v kakau mohou bránit růstu bakterií v ústech. Když jíte čokoládu, zabraňujete bakteriím tvořit glukan, který je velmi důležitý pro to, aby se tvůrce zubního kazu mohl přilepit ke sklovině. Hořká čokoláda navíc obsahuje látku, kterou byste čekali spíš v zubní pastě: prospěšný fluorid. Takže třeba se už brzy dočkáme zubní pasty s čokoládovou příchutí.

ČOKOLÁDA JE DROGA

Nebojte se, s kakaem to nebude tak horké jako třeba s cigaretami. A když si vybudujete mírnou závislost na kvalitní čokoládě, vašemu tělu to jen a jen prospěje. Nicméně chceme-li být upřímní a dívat se na věc očima vědce, musíme přiznat, že čokoládu lze označit za drogu. Závislost na kakau má i název - čokoholismus. Ovšem nemusíte se bát, o zákazu distribuce čokolády se zatím neuvažuje. A jak se kakao jako droga projevuje? Kanadský tým výzkumníků monitoroval mozkovou aktivitu v době, kdy si dobrovolníci nechávali v ústech rozpouštět čokoládu. Byl zjištěn zvýšený průtok krve v oblastech mozkové kůry čelního laloku a v mezimozku. Podobně na lidský organismus působí například kokain. Nicméně v případě kakaa se není čeho obávat. Jeho působení je slabé a nejlépe funguje v kombinaci s cukry a tuky. A vy se přece nechystáte mlsat mléčnou čokoládou, že ne?!

VĚDĚLI JSTE, ŽE...

* průměrná roční spotřeba čokolády v některých evropských zemích, jako například Švýcarsko, Belgie nebo Německo, neklesne pod 10 kg na osobu?
* do Evropy přivezl čokoládu Cortéz z Latinské Ameriky? Tamní vládce Montezuma ji používal k výrobě bájného elixíru lásky, díky němuž si ve svém harému dokázal užívat celou noc.
* za druhé světové války patřila tabulka čokolády k dennímu přídělu potravy pro vojáky a měl ji s sebou i Edmund Hillary, když pokořil Mount Everest?
* v Kolíně nad Rýnem a v Bruselu byla založena muzea čokolády?
* Od září loňského roku najdete muzeum čokolády i v Praze. Existují také čokoládové lázně a festivaly.
* v italské Perugii je čokoládový hotel Etruscan Chocohotel, který vzhledem připomíná tabulku čokolády? Každé patro je upraveno v jiném čokoládovém stylu a v pokojích jsou speciální stoly pro servírování čokolády.
* kakaové boby se objevují dokonce na bankovkách a známkách (například Ghana, Ekvádor, Španělsko)?
* v 80. letech vycházel v USA monotematický časopis Chocolate News, který byl tištěn na hnědém papíře čokoládové vůně?

Jak si udržet lásku?

29. května 2009 v 11:37 Láska♥

Potkala jste konečně toho, kdo se zdá být "pan Pravý"? Chcete zamilovaný románek přetvořit v dlouhodobý vztah? A nechcete přitom šlápnout vedle? Zkuste použít několik spolehlivých pravidel, která jsou univerzálně platná pro každý začínající vztah.

PRAVIDLO 1 - ZAMĚSTNEJTE JEHO FANTAZII

V některých věcech si prostě příroda vždy prosadí svou. Touha lovit a dobývat je pevně vrytá do genů každého muže kdekoli na světě. Oni si potřebují vše těžce vydobýt. Probuďte proto jeho zvědavost a touhu objevovat. Pokud jde o oblečení, na první schůzce rozhodně vsaďte na jemnou hru náznaků a pořádně zaměstnejte jeho fantazii. Na minisukně končící pár milimetrů pod půlkami a vypasovaná trička s odhalujícím výstřihem rovnou zapomeňte. Jakoby náhodou rozepnutý knoflík svetříku nebo vykukující ramínko spodního prádla jsou přesně tou strategií, která na ně platí. Nevíte jak na to? Často stačí maličkost, abyste se dostala na správnou cestu. Objevte kouzlo roláku bez rukávů. Tento důmyslný kousek vašeho šatníku mu umožní obdivovat vaše nahé paže, ale zahalení až ke krku vybičuje jeho představivost. Nehledě na to, že ten kousek oblečení krásně tvaruje postavu. Zaháčkovat muže do delšího vztahu znamená odradit lovce trofejí. Místo ve vztahu má jen ten, kdo se chce dostat dál než jen do vaší ložnice.

PRAVIDLO 2 - ZÁHADNÁ, NEDOBYTNÁ KRÁSKA

Na prvních schůzkách detaily ze svého života spíše šetřete. Méně mluvte a více naslouchejte. I když je to někdy velmi těžké, zkuste si ze začátku udržovat jistý odstup (i kdybyste se na něj nejradši vrhla hned a tam). Umožněte mu jen letmé dotyky. Svádějte gesty, pohledy i stylem účesu. Rozvolněný uzel, ze kterého vám tu a tam vypadne pramínek vlasů a vy si s ním ledabyle začnete pohrávat, je perfektní způsob, jak rozproudit jeho fantazii. Pozor na délku pohledu. I dlouhý pohled má svůj časový limit. Cítíte, že se vám hrne krev do tváří? Na chvilku sklopte oči a jakmile se po pár vteřinách zklidníte, zvedněte opět hlavu a věnujte mu přímý pohled rovnou do jeho nitra. Tomu stěží odolá.

PRAVIDLO 3 - BUĎTE PRO NĚJ NEDOSAŽITELNÁ

Buďte neustále o krok napřed. Mějte situaci pod kontrolou. To znamená, že se nebudete projevovat jako zamilovaná patnáctka. Zbožné pohledy a hltání každého jím vysloveného slova mu dají najevo vaši odevzdanost, a on tak získá vše bez boje. Nedovolte, aby si byl vaším zájmem jistý hned od začátku. Rozhovor veďte klidně a bez zbytečně nadsazených emocí. Dobře zvažte, co mu chcete o své osobě sdělit. Nevysypte na něj veškeré podrobnosti o své rodině. Pokud jde o plánování dalších schůzek, odolejte a zkuste i zde tak trochu mlžit. Rozhodně nevykřikujte, že se s ním sejdete kdykoli a kdekoli ještě dříve, než dokončí otázku. Řekněte, že si projdete diář a dáte mu vědět. Bude jako na trní, a to je přesně to, co potřebujete. Zkuste také nereagovat bleskově na jeho SMS a nezvedat telefon ve chvíli, kdy se rozsvítí displej s jeho jménem. Jestli jste si opravdu jistá tím, že o vás bojuje, klidně na jeho návrh termínu další schůzky namítněte, že už tam něco důležitého máte. Jestli mu o vás jde, počká jakkoli dlouho. Vy přitom ukážete, že máte svůj život, který se najednou nerozsype, protože do něj vstoupil on.

PRAVIDLO 4 - VNÍMAVÁ POSLUCHAČKA

Oduševnělá, sebevědomá žena nevede na prvních schůzkách nepřetržitý monolog, jehož ústředním tématem je ona sama. On by byl nakonec nejspíš znuděný a dost pravděpodobně byste ho od dalšího rande odradila. Není nutné, abyste na všechno hned měla odpověď. Nepřerušujte ho, neskákejte mu do řeči a dejte najevo, že vás opravdu zajímá, co vám říká. Muže nezaujmete dokazováním toho, že jste zbaštila všechnu moudrost světa.
Nesnažte se být zajímavá za každou cenu. Jestli to má být skutečný vztah, nechte mu prostor pro přemýšlení o vás. Fotky vaší rodiny, bratranců, sestřenic, kamarádek, psů a papoušků nechte klidně v krabici ve skříni. Pokud budete start tohoto vztahu mít ve vlastní režii, bude na ně ještě času dost. Nezapomeňte, že fotka vašeho bývalého již nemá v peněžence co dělat. Nemějte obavy vyjadřovat svůj názor na věc i ve chvíli, kdy jeho vidění světa se od vašeho trochu liší. Jste přece jedinečná osobnost a chcete, aby to on poznal. Vyjadřujte se jasně, mnohosmyslné náznaky si nechte pro kamarádky. Nemoci, diety a móda nebudou tím nejlepším tématem prvních schůzek.

PRAVIDLO 5 - ŽÁDNÝ SPĚCH

Partnerský vztah není bezhlavý úprk k cíli. Je to běh na dlouhou trať. Vydrží pouze ti nejvytrvalejší. Zdržte se při první návštěvě jeho bytu komentářů na téma pořádek. Ne aby vás napadlo mu tam začít organizovat, plánovat nebo snad dokonce žehlit. Nebyl by nejšťastnější nápad si k němu hned po první společné noci přinést kartáček na zuby, hygienické potřeby, nezbytné plyšáky a záclony do oken. Jediný efekt, který by to mělo, by byl jeho rychlý útěk kamkoli, hlavně od vás. Plány společné dovolené a počtu dětí mají také svůj čas.
Jednou z nejčastěji řešených otázek na první schůzce je, kdy by se mělo odehrát první milování. Zde se nedá obecně doporučovat. Muži fungují převážně pudově, takže jestli z vás bude mít vibrace netrpělivosti po celém těle, je jasné, že bude chtít co nejdříve.
Když už si ale dáváte práci s plánováním nějaké strategie, zkuste své i jeho touze na první schůzce odolat. Pokud jste již překročili hranici letmých dotyků a došlo na vášnivé líbání a bližší tělesný kontakt, pokuste se včas zabrzdit. Vymluvte se, že vás ráno čeká prezentace důležitého projektu nebo časně začínající porada.
Pokud se vášni nedalo odolat a nakonec jste se milovali v jeho bytě, překonejte se a zbytek noci odjeďte strávit k sobě. Jeho touha a zvědavost by teď měly být ještě nažhavenější, proto je dobré svou pozici svůdnice ještě chvíli udržet.

PRAVIDLO 6 - KOUZLO PŘIROZENOSTI

Ve všech ohledech platí, že méně je někdy více. Řeč je o make-upu, oblečení, chování i vyjadřování. Někdy se tolik snažíte zanechat trvalý dojem, že se nakonec veškerá snaha obrátí proti vám. Muži nemají rádi afektované projevy. Buďte pohodová a usměvavá, ale ne vysmátá. Zamyšlená, ale ne tragická. Žádné výbuchy emocí. Není třeba zdůrazňovat, že určitá kultivovanost projevu vypovídá o vaší osobě jako celku. Hysterky zajímají možná tak maximálně Italy. Výrazy "miluju", "nenávidím", "super" si vymažte ze slovníku. I tak se vám může stát, že vypustíte z úst něco, co jste vůbec nechtěla, prostě že dojde k trapnému momentu.
Znáte to, v takovou chvíli, jako by se zastavil čas. Najednou je i vteřina jako věčnost a člověk se chce vytratit někam hluboko pod zemský povrch. To se ale sebevědomé ženě stát nemůže. Ta totiž umí s grácií vybruslit z každé situace. Dlouho nepřemýšlejte, prostě celou situaci odlehčete s humorem sobě vlastním. Smysl pro humor je jednou z nejdůležitějších vlastností, kterou muži na ženách opravdu oceňují. Pokud se umíte zasmát sama sobě, vytvoříte si v jeho očích nezaměnitelné kouzlo osobnosti, které působí jako magnet.

PRAVIDLO 7 - UPŘÍMNOST NADE VŠE
Každá další schůzka je postupně uvolněnější. Odpadají obavy o to, jaký obrázek o sobě vytvoříte, a začnete jeden druhého poznávat z více stran. Maska prvního dojmu se vytrácí a vy začínáte objevovat člověka, který se skrývá za ní. Situace sama většinou navozuje momenty, kdy jeden druhému začínáte sdělovat bližší informace o sobě. Pomalu přichází bod, od kterého byste si měli říci vše, co považujete za nutné tomu druhému sdělit, abyste pak někde v pokročilé fázi vztahu nenarazili na informaci, kterou měl partner už dávno vědět.
Zde přichází prostor i pro témata, jako jsou zdravotní problémy, strachy, osobní zájmy apod. Například informace o tom, že jste alergik. Ta pomůže předejít trapné situaci ve chvíli, kdy pro vás zorganizoval piknik v rozkvetlé přírodě nebo vám přinesl kytici těch nejvoňavějších květů. Měl by vědět i to, jestli se striktně vyhýbáte některým druhům jídla. Když jste zapřisáhlá vegetariánka, nebude vás přece zvát do steak housu. O své osobě si zásadně nic nevymýšlejte. Jestliže máte spolu vydržet, pak by se lži zřejmě jednoho dne dozvěděl. Jestli máte problém s některými jeho projevy nebo způsobem chování, slušně, ale na rovinu mu to sdělte. Upřímnost na začátku vztahu pomůže předejít pozdějším nepříjemným překvapením.

PRAVIDLO 8 - BUĎTE SVÁ

Může to znít jako otřepaná fráze, ale měla byste se řídit především svým vlastním cítěním a intuicí. Zachovejte si svoji jedinečnost.
Proto se do vás zamiloval, a to na vás oceňuje. Vztah dvou lidí není o tom, že se z nich stanou totožné klony, ale že těmi prostory, které zůstávají mezi nimi v podobě osobnostních odlišností, proudí volný vzduch. Jinými slovy - bezhlavá přizpůsobivost vztah dvou lidí dusí. Ale pozor! Střežit si neoblomně své názory a pohled na svět také není ideální. Jestli někde platí, že je třeba nalézt zlatou střední cestu, pak je to právě ve vztahu. Postoj "taková jsem a už se nezměním" je pro vztah jako jed. Má-li k vám mít partner, ale i lidé ve vašem okolí úctu, měla byste mít jasno především sama v sobě. Jste otevřená novým myšlenkám a názorům, v těch svých máte jasno a pokud dospějete k jejich změně, pak se tak stane po zralé úvaze. Je nějaký styl oblékání, který se mu na vás nelíbí? Dává vám najevo, že mu imponuje jiná barva vlasů? Tou nejhorší chybou by bylo zmíněný kus šatníku zahodit a s vlasy běžet do nejbližšího salonu, jen abyste se co nejvíce příblížila jeho ideálu. I tady opět platí, že se do vás zamiloval proto, jaká jste. Můžete si o jeho pohledu promluvit, ale ve vztahu se musíte cítit dobře oba. Posloucháte každý jinou hudbu? To přece není překážka. Stanete-li se bezduchou loutkou přizpůsobující se jeho představám, nemohl by si vás vážit.

PRAVIDLO 9 - DBEJTE O SEBE

Sdílíte spolu konečně jeden byt nebo spolu alespoň pravidelně trávíte určitou část týdne? Vezměte si k srdci jednu zásadu, která je stále velmi nedoceňovaná. Nepřestávejte o sebe dbát a snažit se být pro toho druhého stále atraktivní. Tento postoj je mimo jiné také projevem vzájemné úcty. Možná se v těch vytahaných teplácích, ke kterým máte citový vztah, tričku po vašem bývalém a teplých lyžařských ponožkách cítíte skvěle. Není nutné je hned zahazovat. Určitě se pro ně naskytne příležitost, až budete doma sama. Před partnerem volte jednoduchost, pohodlí, ale také slušivost. Není ani třeba, abyste se snažila vypadat doma jako modelka z titulní strany. Čistota a upravený zevnějšek jsou dvě klíčové zásady. Časem se do společného života začne vkrádat také určitá pohodlnost. Je velmi častým jevem, že ve spokojeném vztahu začne jeden, případně oba, postupně přibírat na váze.
Rozhodně se s tím nespokojte. Pokud jste navštěvovala několikrát v týdnu fitness centrum nebo chodila běhat, nadále v tom pokračujte. Můžete si jít zaběhat nebo zajezdit na inlajnech spolu. Pleťová maska je pak vaše soukromá záležitost a natáčky na hlavě už jsou projevem opravdu pokročilé důvěry ve vztahu.
PRAVIDLO 10 - 3 ZÁKLADNÍ KAMENY VZTAHU
Tolerance, respekt a důvěra. Tyto tři zásady jsou jako klíče, které otevírají bránu k harmonickému společnému životu. Máte odlišné představy o trávení společného volného času? Vy byste šla raději na skleničku do klidné restaurace, zatímco on potřebuje jednou za čas divokou party? Zaveďte ve vztahu umění kompromisu.
Je třeba naučit se respektovat individuální odlišnosti a umět si vyjít vstříc. Jednou se přizpůsobíte vy jemu, příště zase on vašim představám. Jestli on potřebuje k odpočinku partičku přátel, ale vy nejlíp vypnete v horké vaně obklopená jen příjemnou hudbou, řešení je nasnadě. Nemusíte přece trávit veškerý čas spolu. Naučte se fungovat i odděleně. Ale bez následných výčitek. Žárlivé výlevy zahánějí toho druhého spolehlivě na útěk. Důvěra musí být věc absolutně vzájemná, bez ní žádný vztah prostě nemůže fungovat. Občasná nečekaná spontánnost je kořením vztahu. Rozumní jsme většinu svého života. Buďte někdy nespoutaná a bez zábran. Uvidíte, že se mu to bbude líbit. Muži potřebují mít ve své partnerce i kamaráda, se kterým si užijí legraci.

JAK SE ŽIJE S CIZINCEM?

29. května 2009 v 11:30 Láska♥

JAK SE ŽIJE S CIZINCEM?

* PROČ NĚKTERÉ Z NÁS CIZINCI TAK LÁKAJÍ?
Mají pro nás příchuť něčeho nového a nepoznaného, řekla bych až tajemného. Pokud se s partnerem seznámíme v jeho rodné zemi, může nás také okouzlit místo, kde bydlí a tamější kultura, stejně tak jako jazyk, kterým dotyčný mluví. Ten nám může znít jako sexuálně přitažlivý. Cizince je také snadnější si idealizovat, promítnout si do něj svoji představu toho pravého, nám souzeného prince. Svoji roli zde, ač třeba na nevědomé úrovni, může sehrát také očekávání materiálního zajištění. Výzkumy ukazují, že se obecně ženy provdávají za muže z ekonomicky vyspělejší země.
* PŘIJDOU ALE VŠEDNÍ DNY A JEDEN Z PARTNERŮ SE ROZHODNE VRÁTIT SE DOMŮ. MÁ PODLE VÁS ŠANCI PŘEŽÍT VZTAH NA DÁLKU?
Ano, ale je dobré si uvědomit, co od vztahu očekáváme. Ti, kteří hledají životního partnera a chtějí založit rodinu, mají šanci si vztah udržet, jen pokud od sebe nebudou odloučeni na příliš dlouho. Navíc jejich vztah nesmí zamrznout na mrtvém bodě a musí stále někam směřovat. Pro lidi, kteří jsou již ve zralejším věku, kteří po rodině ani dětech netouží a jen se občas navštíví, to může být skvělé zpříjemnění společných chvil.
* SPOLEČNÉ BYDLENÍ JE URČITĚ DOBRÝ NÁPAD, PRO KTEROU ZEMI SE ALE ROZHODNOUT?
Tady je každá rada drahá. Je to velmi individuální a také jde často o okamžik, kdy vztah prochází tou nejtěžší zkouškou. Pokud se jeden z partnerů musí vzdát života ve vlastní zemi, prožívá často velký stesk po domově, pocity izolace nebo i pocit ztráty identity. Musí se naučit jazyk dané země, najít pracovní uplatnění, vybudovat si novou sociální síť, začlenit se do společnosti. Když partneři nevědí, jak se rozhodnout, ať si vyzkoušejí život v obou zemích. Nemluvím však o pár týdnech, spíš o letech. Určitě by tuto otázku ale měli vyřešit předtím, než založí rodinu.
* PROZRAĎTE, JAKÁ JE VAŠE OSOBNÍ ZKUŠENOST ZE SOUŽITÍ S CIZINCEM, KONKRÉTNĚ S FINEM?
Do Finska jsem před několika lety přijela studovat. Zdejší lidé mi přišli povahově blízcí Čechům. Líbí se mi na Finech, že jsou skromní, klidní, čestní. Jejich styl života je pomalejší a je spojen více s přírodou. My jsme se s mužem nakonec dohodli na životě v obou zemích. Několik let jsme žili ve Finsku, nyní jsme již třetím rokem v Čechách.
* KTERÝ JAZYK U VÁS DOMA VÍTĚZÍ?
Na syna mluvím česky a manžel finsky. Je to kvůli tomu, aby uměl rozpoznat různorodost jazyků a do budoucna byl schopen je oba zvládnout. Mezi sebou mluvíme česky, finsky, a dnes již jen výjimečně anglicky.
* K LÁSCE PATŘÍ I HÁDKY...
Tady jste narazila na další problém ve vztahu s cizincem. Když se pohádáte v jazyku, který není váš mateřský, často řeknete mnohem horší věci, než byste třeba použila v češtině. Je to způsobeno tím, že v nemateřském jazyce neslyšíme přesné zabarvení slov a drobné jazykové nuance, a tudíž necítíme, jak mohou druhého zranit.
* NEDÁ MI TO, ABYCH SE NEZEPTALA, JAK SE FINSKY ŘEKNE "MILUJI TĚ"?
Rakastan sinua. Pro mě osobně má ale mnohem hlubší význam naše české "miluji tě".
MGR. KATEŘINA MONONEN Pracuje s dětmi ve Fondu ohrožených dětí a poskytuje psychologické poradenství dospělým v centru MedicLine. V současné době je na mateřské dovolené.

Sladký život

29. května 2009 v 11:21 | Web.miss-Miška |  Zajímavosti

Bez cukru? Hodně lidí si bez něj svůj život nedovede představit. Někteří se ale musí naučit bez něj žít. Je to opravdu tak strašný život, když si nesmíte osladit kávu nebo sníst dortík?
*Co to cukrovka?
Pro někoho obávaný strašák, pro někoho představa, že si prostě "tu a tam ubere cukru a bude to". Cukrovka, s nadsázkou řečeno, umí obojí. Na jednu stranu nám život zase tolik ovlivnit nemusí, na druhou stranu nám ho ale může zničit. Nejvíc přitom záleží právě na nás a našem přístupu. Málokdo si například uvědomuje, že v případě diabetu II. typu vytěží maximum z jednoduché prevence - vyvážená strava, v níž nepřevládá bůček, slanina, vepřová kolínka a podobné zabijáky, zdravý přístup k pohybu, péče o vlastní tělo - to všem může riziko cukrovky přinejmenším oddálit. A pokud se to nepodařilo, je namístě zodpovědnost - jedině díky ní totiž s nemocí můžeme úspěšně bojovat. A pokud se bojíte slavné diabetické diety, nemusíte. Vyptali jsme se na ni za vás.
* Většina lidí si myslí, že cukrovkářská dieta znamená prostě nejíst sladké. Opravdu je to tak jednoduché?
Ani náhodou, ostatně - sladká chuť je relativní záležitost silně individuálního charakteru - co je pro jednoho trochu sladké, může být jiným vnímáno jako přeslazené. Nicméně máte-li na mysli sladkosti jako sladké moučníky, zmrzlinu a čokoládu slazené cukrem, ani tyto nemá diabetik zakázány - zaleží však na tom, kolik je v nich obsaženo cukrů a tuků. Od toho a také od jeho momentálního tělesného stavu a situace se pak odvíjí, jak velikou porci jich může najednou požít.
* Aby nedošlo k mýlce - je nutné vypustit sladkosti nebo omezit či vypustit sacharidy jako takové, tedy včetně například pečiva, těstovin atp.?
O sacharidech ve formě pečiva či příloh, jako jsou brambory, těstoviny, knedlíky nebo rýže, se ve smyslu vypuštění opravdu nedá mluvit. Jsou velmi potřebnou a téměř nezastupitelnou živinou pro všechny lidi, tedy i pro diabetiky. Neznám žádnou smysluplnou dietu, v níž mají být vynechány.
* Jak se díváte na dia cukrovinky? Může se jich jíst "co hrdlo ráčí", nebo jsou tam nějaká omezení?
Vy už víte, co odpovím, že? Dia cukrovinky považuji za takový nepříliš povedený pokus obejít zákony přírody. Sama je svým klientů s cukrovkou nedoporučuji, a to ani těm, kteří mají diabetes II. typu a kteří si na ně ve snaze "jíst sladké, a neškodit si" mnohdy potrpí, a často, zdánlivě paradoxně, ke své vlastní škodě.
* Jak se liší diety při cukrovce I. a II. typu?
Přestože oba typy diabetu mají naprosto odlišnou etiologii, lze říci, že u obou diet se základní zásady neliší, tím myslím strava 3-5x denně, regulovaný příjem sacharidů, tj. používat na jednu porci denního jídla (snídaně, přesnídávka, oběd, svačina, večeře) individuální, tedy tělu odpovídající množství sacharidů, dostatek bílkovin, přiměřeně tuků, dostatek zeleniny a zhruba 2 litry neochucených kvalitních tekutin. Je ovšem nutné konstatovat, že u diabetiků II. typu, a těch je většina, se často diabetes snoubí s obezitou a jedná se pak spíš o redukční dietu, která má (je-li ovšem dodržována) výrazně léčebný účinek. Termín "redukční" znamená, že platí výše uvedené zásady, ale člověk přijme v jídle méně energie (kalorií či joulů), než dokáže spálit, což mu umožní odložit přebytečný tělesný tuk. U diabetiků I. typu se zpravidla ani nehovoří o dietě, nýbrž o "regulované stravě", a jejich stravovací přístup je velmi pružný a vysoce individuální. Jeho dobré ovládnutí je pro ně otázkou dobré kompenzace a kvality života.
* Co když svou dietu poruším nebo dokonce soustavně porušuji?
Pak se vám, budete-li diabetik, bude špatně dařit. Někdy hned - může vám být špatně při hypoglykemii, tedy příliš nízké hladině cukru v krvi, ale i při hyperglykemii, což je naopak vysoká hladina cukru v krvi. Toto jsou stavy nepříjemné, ale pomíjející. Budou-li však obě extrémní hladiny cukru v krvi nastávat často a trvat déle, poškodí vám různé tělesné tkáně, jako jsou např. cévy či nervová vlákna, a pak mluvíme o tzv. pozdních komplikacích, což jsou stavy zákeřné a často nevratné; to jsou pak známá onemocnění srdce - makroangiopatie, očí - retinopatie, nohou - diabetická noha, nervů - neuropatie, ledvin - nefropatie atd. S trochou "bolestné jedovatosti" bych ovšem chtěla připomenout, že špatný stravovací přístup se týká i nediabetiků, i oni se mohou dlouhodobě poškozovat, a tak se propracovat k nejrůznějším onemocněním - kupříkladu známý infarkt nepostihuje jen diabetiky, že. Připomínám to proto, že mnohý z nás dokáže každému diabetikovi sdělit: nesmíš se přejídat, máš cukrovku, já mohu, já ji nemám.
* Znám případ, kdy pacient vůbec nedržel dietu a jen si píchal víc inzulinu. Co riskuje?
Ony výše zmíněné vratné i nevratné stavy organismu. Možná to bylo i proto, že mu někdo řekl, že diabetická dieta je protivně omezující stravovací přístup a on k ní získal zásadně odmítavý přístup. Někdy méně znamená více a i špatná informace dokáže člověka odradit. Možná bychom mohli na cukrovku především II. typu hledět jako na takové volání našeho těla o pomoc - ve smyslu, že chce lepší "údržbu"...
* Jak se snáší diabetická dieta a alkohol?
V přiměřeném a běžně doporučovaném množství (stejně jako u zdravého člověka) si nijak nepřekáží. Alkohol ve větší dávce však umí způsobit hypoglykemii a zvláštní omezení se týká léků typu metformin, kdy je lepší alkohol nekonzumovat vůbec, snad s výjimkou jednoho (300-500 ml) piva.
* Jak se snáší cukrovkářská dieta a například káva nebo černý čaj či jiné kofeinové nápoje?
Nemá problém, dokonce existují studie (sice malé, ale milé), ze kterých vyplývá, že dvě kávy denně jsou z hlediska prevence diabetu přínosné. Na čaj, dokonce i na černý, lze slyšet a číst jen chválu. Připomínám ovšem přiměřenost, ostatně v nepřiměřeném množství škodí všechno - i ta zelenina.
* Které potraviny je potřeba při diabetické dietě vypustit úplně?
Žádné, z mého pohledu snad jen ochucované, barvené limonády a nekvalitní uzeniny. Uzeniny jsou totiž takový nepříliš přínosný výdobytek civilizace a jejich kvalita mi často připomíná podvodnou reklamu. Znáte to: vypadá a chutná to jako šunka, a maso se v tom skoro nenachází... Které naopak nesmějí chybět? Pokud člověk netrpí žádnými dalšími chorobami, tak jsou to maso, mléko, sýry, vejce, ryby, obilí a výrobky z něj, brambory, rýže, těstoviny, luštěniny, zelenina, ovoce, ořechy, kvalitní voda a neslazené minerálky... Doufám, že jsem na nic nezapomněla. Samozřejmě se nemusí jíst vše najednou...
* Jak je to s umělými sladidly? (Četla jsem, že mohou být velmi škodlivá, je to pravda?)
Osobně je nedoporučuji ani diabetikům, ani hubnoucím ženám a mužům. Ano, některá mohou být i škodlivá, ale buďme realističtí - nikoli "velmi". Kdyby byla jedovatá nebo jednoznačně prokazatelně škodlivá, neprošla by schvalovacím procesem. Ono je více věcí, které nám také škodí, a jejich prodej je dobrý byznys a jejich příjem ponechaný na svobodném rozhodnutí každého z nás...
* Znamená diabetická dieta automaticky zhubnutí? Myslím tím: budu-li ji dodržovat, nese to s sebou automaticky důsledek, že také zhubnu?
V žádném případě - hubnout budete vy i kdokoli jiný s dietou i bez, pokud ve svém jídle přijmete méně energie, než dokážete spálit. Vaši schopnost spalování ovlivňuje mnoho faktorů. Mimo jiné i ten nejznámější - pohyb. Faktor, který naše hubnutí rozhodně neovlivní, je ten, že se nám připadá, že jíme málo, méně než kdokoli jiný... Na závěr bych chtěla zdůraznit, že stravovací přístup, jemuž se říká diabetická dieta, ovšem zbavená všech nepřesností a mýtů, které bohužel stále přetrvávají, by se vlastně měl jmenovat racionální a prospěl by z mnoha důvodů každému zdravému člověku, pokud chce zůstat dlouho zdravý.

Přivítej jarní trendy

29. května 2009 v 11:17 | Web.miss-Miška |  x....Móda :D
Zapomeňte na černou, šedou, tmavě hnědou. Jděte naproti sluníčku v zářivých barvách a outfi tech, které vám zvednou náladu i zakryjí nedostatky. Uvidíte, že v nich budete sklízet pochvalné pohledy kolemjdoucích mužů (těm zamotáte hlavu i novou vůní) a v kolegyních vyvolávat zvědavé otázky, jak je to možné, že vypadáte tak skvěle...

50. léta

Kulaté límce, čistá bílá v kontrastu se sytými tóny růžové či červené, puntíky... Slušelo to Audrey Hepburn, bude to slušet i vám. A máte-li širší boky, pomůže "áčkový" střih halenky.

ETNO

Volnomyšlenkářky, spojte se, a dejte se cestou outfitů, které potěší svou rozevlátostí, svobodou i uměním podpořit váš sex-appeal.

FRANCOUZSKÝ STYL

Elegantní, ale ne moc přísná? Stačí si vzít na pomoc pestré barvy a jednoduchý baret, který kancelářský outfi t (i vás) změní k nepoznání.

HIPPIE STYL

Vzpomínáte na ty časy? A i kdyby ne, nechte se inspirovat jejich rebelií v podobě křiklavějších tónů a výrazných vzorů i doplňků.


KVĚTOVÁNÍ

Veseleji už to snad ani nejde. A sako? To dokonale podtrhne štíhlý pas...

ROMANTIKA

Fialkové odstíny z vás udělají něžnou ženu a delší halenka zakryje široké boky.

NÁMOŘNICKÁ VLNA

Nemůžete si dovolit vodorovné pruhy? Pak si pořiďte alespoň proužkovanou šálu a u oblečení vsaďte na jednoduchost: tričko s "V" výstřihem a třeba sportovní džínovou bundu.

SAFARI STYL

Zasněte se: voňavé dálky Afriky a zároveň nepřekonatelná dlouhá košile s tvarujícím kabátkem navrch.

Jak se naučit správně jíst?

29. května 2009 v 11:13 | Web.miss-Miška |  Pro Holky
Pokud se toužíte zbavit nechtěných kilogramů, jednou z věcí, na které byste se měli zaměřit, je zdravá strava. Odborník na výživu Petr Havlíček vám poradí nejen jak si sestavit jídelníček, ale také na jaké záludnosti si dát pozor.

Chystáte se navštívit výživového poradce?

Pak se připravte na spoustu otázek, teprve pak se budete moci ptát vy. "Když ke mně klient dorazí, ptám se ho, proč vlastně přišel, s jakým cílem, jaká je jeho motivace. Zajímá mě ale také rodinná situace, genetické dispozice, jaké zvyklosti ohledně jídla a pohybu mu vštěpili rodiče, případně jaké dodržuje ve své současné rodině, jak vypadal od kojence do puberty, zda mu rodiče vypěstovali správný vztah k pohybu. Zajímá mě, kdy se objevily první zásadní problémy s váhou a co je způsobilo. V souvislosti s tím i to, kolik už vyzkoušel diet a zda úspěšných či neúspěšných, jestli má nějaké zdravotní problémy a pokud ano, zda je řeší se svým lékařem. Důležitý je i klientův denní režim, jak moc se přes den hýbe, jak kvalitní je jeho spánek, zda umí relaxovat a jak moc je pod tlakem apod. Je to ucelená řada dotazů, díky kterým si mohu udělat o daném člověku obrázek a z něhož pak společně s výsledky měření a testů vycházím při následném řešení problémů s váhou nebo konkrétně s úpravou a sestavením jídelníčku," říká Petr Havlíček hned na začátku.

Lze pouze pomocí jídelníčku zhubnout?

NE.

Jídelníček je jen část skládanky vašeho životního stylu. Tvoří pouhou čtvrtinu, další čtvrtina je ovlivněna běžným pohybem a sportem a předposlední čtvrtina odpočinkem a ta poslední psychikou (a ta je možná nejdůležitější). Pokud tedy chcete zhubnout, musíte se rovnoměrně věnovat všem zmíněným oblastem.

Kterých chyb se v jídle nejčastěji dopouštíme?

Příliš vysoký obsah tuku a soli v jídle, deficitní podíl sacharidů, vlákniny, některých vitaminů či minerálů v jídle, nepravidelná strava, vysoký příjem energie ve večerních hodinách, absence běžného pohybu, stres ap.

Je správný pitný režim opravdu tak důležitý?

ANO.

Pro fungující metabolismus je nutný správný příjem vody. Voda je základním rozpouštědlem a transportním médiem, které zajišťuje přívod kyslíku, živin, hormonů, odvod odpadních látek, zajišťuje stálost vnitřního prostředí a termoregulaci. Člověk, který špatně pije, také škodí svým ledvinám i hlavě. Pokud nevíte, kolik tekutin pít, pak se řiďte příjmem energie. Rozumné je 1 litr vody na každých 1000 kcal. Dobré je postavit si láhev s vodou na oči a během dne postupně upíjet. Tak budete vědět, zda jste s pitím pozadu, či jste splnili denní limit.

Můžeme při dietě pít kávu?

ANO.

Pokud jste zcela zdrávi, tak proč ne. Správně připravená káva je relaxačním nápojem, u kterého byste si měli na chvíli sednout, vychutnat si jej a odpočinout si. Teprve pak se dostavuje ten správný pocit osvěžení.
Káva by ale v žádném případě neměla sloužit jako bič pro další a vyšší výkonnost. Samozřejmě se může stát, že vám váš dietolog kávu zakáže. Stává se tak hlavně v případech, kdy máte problémy s kardiovaskulárním onemocněním - především vyšším tlakem. Kofein totiž zvyšuje tlak i tepovou frekvenci. Zrovna tak chronicky unavení a podvyživení by se neměli dopovat kávou, neboť kofein v tomto případě maskuje přirozené projevy únavy organismu.

Jsou fastfoody vždy špatné?

NE.

Jako dlouhodobý způsob stravování je ovšem nedoporučuji. V nutných případech se i v takových fastfoodech dá vybrat. Tak třeba čistý hamburgerový plátek mletého masa, připravený bez tuku na kontaktním grilu se salátem nebo zeleninový salát se šunkou a vajíčkem nejsou až tak špatné.

Je nutné při dietě vyřadit hotovky?

ANO.

Při dietě a hubnutí je opravdu nedoporučuji. Tato jídla si mohou dovolit pouze opravdu těžce fyzicky pracující nebo aktivní sportovci. A ani ti by to s nimi neměli přehánět.

Máme se při dietě úplně vzdát sladkého?

NE.
Raději zjistěte, proč máte sladké rádi. Většinou jsou chuťě na sladké způsobeny defi citem energie. Logicky - pokud máme menší příjem sacharidů, než potřebujeme, náš mozek, který je na sladké závislý, nemá jinou možnost, jak nám dát najevo defi cit, než objevením se chutě na sladké.

Když změním jídelníček, budu se muset vzdát všech svých oblíbených jídel?

NE.
Jednou začas si své oblíbené jídlo rozhodně dát můžete. Jídlo totiž není náboženství. (Není to nic proti věřícím, ale proti dogmatickým zákazům či příkazům.) Dobré tedy je, pokud z jídelníčku vyřadíte tučné, slané, chemicky upravené potraviny. Třeba prapodivně chemií a vodou nastavované uzeniny, sladká kondenzovaná mléka, instantní polévky apod.

Jíme příliš velké porce?

ANO.
A to hlavně ve večerních hodinách. Během dne často hladovíme nebo jíme jen velmi málo. Večer si to pak pořádně vynahradíme. Když sečteme celodenní příjem, tak je to ve finále dokonce méně, než bychom za den potřebovali. Jenže s večerním náporem kalorií si tělo nedokáže efektivně poradit.

Může se stát, že tloustneme, i když hladovíme?

ANO.
Zásadním problémem v tomto případě je, že ve stresu a pracovní zátěži nebo při vyčerpání máme příliš nízký energetický příjem, což způsobuje hladovění a to pak následně přejídání.
Vyvolává jojo efekt a přibírání.

Jaká jsou základní pravidla zdravého stravování?

* Jíst 5-6x denně.
* Nejíst až ve chvíli, kdy máte doslova vlčí hlad.
* Vždycky snídat.
* Jídla mít živinově kompletní.
* Jíst naposledy 3-4 hodiny před spaním.
* Jíst před i po sportu.
* Pamatovat na to, že hlavním palivem při duševní práci jsou cukry, což znamená dopřát si dostatečný přísun sacharidů.
* Omezit a hlídat množství tuků, neboť většina z nás již těžce fyzicky nepracuje.
* Nepít sladké nápoje (vyjma období sportu nebo namáhavé fyzické práce). Vzdát se light výrobků. Často maskují jiné, pro dietu nevhodné suroviny.
Pokud jde o pravidlo jíst 5-6x denně, je nutné si na jídlo čas udělat. Na to má člověk zkrátka právo. Ale. Manuálně těžce pracující člověk zvládne bez problémů menší četnost velkých porcí energeticky bohatých jídel (může být větší podíl tuků), zato duševně pracující jedinec by si měl svůj energetický příjem podstatně více hlídat (především z hlediska obsahu tuků a jednoduchých cukrů) a jíst po menších porcích a častěji.

Co by mohlo být správnou volbou pro zdravou snídani?

Záleží na chuťových preferencích. Obilné kaše, müsli s jogurtem nebo s mlékem, celozrnné pečivo či chléb, šunka, sýr, vajíčko, cottage, lučina, tvarohové pomazánky... Snídaně je startem do nového dne a jídlo, které nám nevyhovuje, nám může celý den výrazně zkazit.

Co si dát k svačině?

Ovoce, jogurt, obložené housky, müsli tyčinky...

Co jíst ke obědu?

Vždy bychom měli pamatovat na to, aby jídlo bylo živinově kompletní, tzn., aby obsahovalo bílkoviny, sacharidy a malé množství tuků a k tomu nějakou zeleninu. V zásadě bych se ale k obědům bránil čistě zeleninovým salátům. Zelenina není jídlo - není nutričně kompletní. Požírači obědových zeleninových salátů, které obsahují minimum sacharidů i bílkovin, se vystavují riziku přejídání se ve večerních hodinách.

A zbývá večeře?

Co se týká potravin, složení je v podstatě stejné jako u oběda, jen je důležité ještě více si hlídat obsah tuků v jídle a lehce omezit přísun sacharidů. Maso a zelenina však rozhodně nestačí. K zeleninovému salátu s rybou si klidně přidejte trochu těstovin nebo jej zakousněte nějakým celozrnným pečivem. Jak to při změně jídelníčku udělat při různých oslavách, když nechci urazit hostitele
Začali jste jíst zdravě? Bojíte se, že už si nikdy nedáte svíčkovou, bábovku či ovar? Omyl. I během diety se občas můžete odměnit.
či kamarády a odmítat jejich pohoštění? Pokud nechcete urazit hostitele, tak se z ochutnávky slavnostních pokrmů zřejmě nevykroutíte. Proto doporučuji se před odchodem na oslavu doma správně a zdravě najíst s tím vědomím, že na oslavě už budete sytí a ochutnáte-li, pak určitě méně, než když budete hladoví.
Dá se zdravě najíst i v restauraci? ANO.
Myslím, že v dnešní době už to není žádný problém. V každé opravdu dobré restauraci vám připraví jídlo a množství jídla podle vašich představ. Když ne, vždycky se můžete uchýlit k menší lsti a vymluvit se na nějaké metabolické či alergické onemocnění. Žádný majitel restaurace pak nebude riskovat případný konfl ikt s vaším právníkem.
Co do jídelníčku ano a co ne? Margaríny - ANO - pozor na obsah transmastných kyselin a aditiv. Vybírejte tedy raději opravdu kvalitní produkty.
Octy - ANO
Koření - ANO - pozor ovšem na některé komerční kořenicí směsi obsahující vysoký podíl kuchyňské soli a glutamátů
Hořčice - ANO
Kečup - NE - do redukčního jídelníčku nepatří - volte raději protlak nebo drcená rajčata
Sójová omáčka - ANO - ale pouze pravá, s malým podílem soli a bez glutamátů
Majonéza - ANO - ovšem domácí a připravená z kvalitního oleje (a nepřehánět to s množstvím)
Je dobré se při dietě odměňovat? ANO. Dopřejte si jednou za týden volný den, kdy si můžete dát v rozumném množství vše, na co budete mít chuť. Což samozřejmě neznamená, že si dáte k snídani mísu koblih, k obědu svíčkovou s deseti knedlíky, k večeři pečené koleno a to vše spláchnete deseti pivy. A i když nebude ten váš volný den a objeví se nezvladatelná chuť, dejte si sem tam čtvereček kvalitní čokolády, skleničku suchého vína.

Mléko 100x jinak

29. května 2009 v 10:59 | Web.miss-Miška |  Zajímavosti

Nejrozšířenější a také nejvíce diskutované je mléko kravské. Co všechno je o něm dobré vědět? Třeba to, že jeden litr kravského mléka vám může nabídnout asi 1200 mg vápníku. I když je kromě něj obsažený také v sardinkách a řadě potravin rostlinného původu (ořechy, mák, luštěniny, zelenina), patří mléko a mléčné výrobky k nejvýznamnějším zdrojům tohoto prvku. Z mléka je také velmi dobře vstřebatelný, protože v něm chybějí látky, které využitelnost vápníku komplikují. Na druhou stranu je třeba říct, že tělo je schopné vstřebat jen malou část vápníku, již z potravin přijme. V dětství je to zhruba 50 %, v dospělosti pak už jen 20 %. I když si mnoho lidí myslí opak, je množství vápníku naprosto nezávislé na obsahu tuku v mléce. Je tedy jedno, zda budete jíst nízkotučné, nebo plnotučné jogurty (pozor ale na smetanové, v nichž je samozřejmě vysoké množství tuku a zároveň nižší obsah vápníku!).

Pro děti polotučné

Kromě již vychváleného vápníku je mléko bohaté na vitaminy rozpustné v tucích, zejména na vitamin A a D, dále pak na E a K. V tomto případě ovšem platí, že více těchto vitaminů obsahuje mléko plnotučné. Pokud máte problém s váhou nebo vysokou hladinu cholesterolu, vybírejte i přesto mléko maximálně polotučné, ideálně nízkotučné. Uvedené vitaminy snadno doplníte z jiných potravin bez nadbytečného příjmu kalorií. U dětí se doporučuje mléko polotučné a mléčné výrobky s obsahem do 3 % tuku. Na rozdíl od nás dospělých "přebytečnou" energii, kterou mají oproti nízkotučným, děti snadno spálí a tuky navíc potřebují pro svůj vývoj.

Zakysané mléčné výrobky

Mléko nemůžete ani vidět? Nevadí, jezte mléčné výrobky nebo sýry.Nejzdravější jsou tzv. zakysané mléčné výrobky, protože fermentačním procesem dojde ke zlepšení stravitelnosti obsažené bílkoviny i vitaminů. Mnohem lépe se z nich vstřebává také železo, vápník a fosfor a působí kladně na střevní mikroflóru. Ze žaludku odchází rychleji než klasické sladké mléko, a hodí se tedy i pro ty, jimž jinak trávení samotného mléka dělá problémy. Mezi zakysané mléčné výrobky patří jogurty, kefíry, acidofilní mléka, zákysy a podmáslí. Každý z nich má trochu odlišný postup výroby, a tedy i chuť.

Alergie na mléko

Konzumace mléka však může způsobovat i nežádoucí projevy organismu, a to nejen u dětí, ale i dospělých. Rozlišujeme dva základní: alergii na mléčnou bílkovinu (kasein, laktoglobulin) a laktózovou intoleranci. Rozdíl mezi nimi je v příčinách: alergie na bílkovinu mléka se u dětí začíná projevovat většinou již s přikrmováním či po ukončení kojení, ovšem může to být i kdykoli později. Jedná se o "klasickou" potravinovou alergii, většinou v podobě alergické reakce na bílkovinu kravského mléka, projevující se nejčastěji ekzémem. Avšak nejen potíže s alergickými reakcemi stojí za tím, že není pro děti v prvních měsících života kravské mléko vhodné. Pro kojence je také hůře stravitelné, má vyšší obsah minerálních látek a bílkovin, což značně zatěžuje jejich ledviny. Každopádně když zjistíte, že vaše dítě má alergii na kravské mléko, je možné podávat například mléko kozí či ovčí (a třeba i rýžové), nevhodné je snad jen "mléko" sójové. Sója je totiž také silný alergen!

Laktózová intolerance

Oproti zmiňované alergii je laktózová intolerance (oba názvy bývají často zaměňovány) onemocnění, při němž ve střevě chybí enzym laktáza, nutný pro štěpení mléčného cukru - laktózy. Vzhledem k tomu, že se jedná o metabolickou poruchu, je to problém celoživotní, i když s věkem může dojít k mírnému zlepšení. Laktózová intolerance bývá nejčastěji 1. stupně, kdy není snášeno pouze mléko. V takovém případě mohou nemocní nahradit mléko kysanými mléčnými výrobky (v nichž už je laktóza naštěpena) či sójovým "mlékem", které laktózu neobsahuje. Absolutně nevhodné je v tomto případě mléko kozí či ovčí, neboť obě laktózu obsahují, a mohou tudíž působit stejné potíže jako mléko kravské.

KRAVSKÉ NENÍ JEDINÉ!

Nedokážete-li se donutit pít klasické kravské mléko, ještě je tu spousta dalších variant: ŽIVOČIŠNÉ kozí, ovčí ROSTLINNÉ sójové (pozor na alergii!), rýžové, ovesné, kokosové, mandlové
Komu by určitě nemělo mléko ani mléčné výrobky v jídelníčku chybět:
* dětem
* mladým lidem
* těhotným a kojícím ženám
* sportovcům
* lidem držícím redukční dietu
* ženám v přechodu
* lidem s rizikem osteoporózy

Charisma aneb roztomilý člověk

29. května 2009 v 10:53 | Web.miss-Miška |  Pro Holky
Kam přijdou, tam sklízejí úspěchy, vzbuzují obdiv a dostává se jim uznání. Jsou středem pozornosti, jsou miláčky jednotlivců i davů, stojí v pomyslné záři reflektorů a svět jim leží u nohou. Jak to dělají?
Věčně zamračení škarohlídi se na ně usmívají. Úředníci považující se za středobod vesmíru s nimi vtipkují. Pokuta za pozdní odevzdání daňového přiznání? "Tady to podepište a běžte. Vždyť nejste první ani poslední." Policisté, kteří je zastavili při běžné kontrole, jsou na ně příjemní a milí. Sousedé je mají rádi. Ředitelka školy, jež si je zavolala, aby jim pořádně vyčinila, nakonec mávne rukou: "No jo, děti," směje se a její zlost je ta tam. "V jejich věku jsme nebyli jiní, viďte?" Otrávené prodavačky u pokladen v supermarketech tají jako led a jsou ochota sama. "Zapomněl jste si zvážit banány?" culí se, jako kdyby to byl vtip dne. "Nevadí, neomlouvejte se, to se stane každému. Hned tam skočím, za chvíli jsem zpátky." Kdyby namísto miláčka davů stál u pokladny kdokoli jiný, ani by se nepohnuly. "Andulo!" rozječely by se s nasupeným výrazem na kolegyni. "Tady pán si nezvážil banány a mně se tu dělá fronta. Můžeš mi dojít k váze?" Dotyčný aby se propadl studem. Provinile se omlouvá, kaje se, ale není mu to nic platné. Miláčkovi davů je prominuto a nemusí pro to dělat nic. Anebo ano?

Šťastná planeta

Někteří lidé mají skutečně schopnost uvolňovat napjatou atmosféru, díky čemuž se stávají oblíbenými během několika vteřin. Zatímco v případě jiných hraje při získávání sympatií roli to, jakého politického, náboženského a jiného vyznání jsou, jaké mají názory, jestli se zrovna mračí nebo usmívají či jak se oblékají a celkově působí, u všeobecně oblíbených lidí na tom téměř nezáleží. Důležité je, že se v jejich přítomnosti ostatní cítí dobře, a to, jaké mají vzdělání a koho volí, je vedlejší. Zdánlivě jim skutečně stačí málo. Zvednout koutky úst. Prohodit vtipnou poznámku ve správný okamžik. Nonšalantně pokrčit rameny. Zaujmout ležérní postoj. Pochválit účes, šátek, kravatu, psa, dítě, hodinky, auto. Pustit druhého do dveří nebo mu dát přednost ve frontě. Shýbnout se pro papír spadlý na zem a podat jej tomu, kdo ho upustil. Nereagovat na ironické úsměšky či dokonce slovní agresi vznětlivě a nasupeně. Být velkorysý a tolerantní ke slabinám ostatních. Umět přijmout omluvu a nežádat k ní ještě satisfakci… Když se to však sečte všechno dohromady, zas tak málo toho není. Těm, kteří podobné výsady nemají a kteří marně hledají tajemství jejich kouzla osobnosti a šarmu, se to přesto zdá poněkud nespravedlivé. Tolik pozornosti? Tolik obdivu? Čím si to zasloužili, ptají se nechápavě. Proč zrovna oni by měli mít v komunikaci takové zjevné výhody? Narodili se na šťastné planetě, že si tak snadno získávají lidi na svoji stranu a že tak lehce navazují přátelské vztahy?

Ukradená pozornost

Pětatřicetiletá Martina má jednoho šarmantního muže přímo doma. Její partner je typickým příkladem člověka, který si získává oblibu ještě dřív, než vůbec otevře pusu. Jemu prý skutečně stačí jenom vejít do dveří. "Nerozumím tomu," krčí rameny Martina. "Je jedno, kam přijdeme a s kým se potkáme, on je schopný příjemně se bavit s každým a hlavně nikdy nemá žádné konflikty. Já když přijdu na úřad a nemám všechny papíry v pořádku, protože jsem vyplnila špatně kolonku nebo se zapomněla na všechna lejstra podepsat, musím vydržet posměšné pohledy, které říkají, že tohle by zvládlo i dítě v mateřské školce. S ním úřednice laškují. A není to jenom proto, že je muž, nemá problémy ani s jedním pohlavím. Jeho mají rádi úplně všichni. Přitom není ani trochu podlézavý, není servilní, nikomu nelíže paty. Já tomu, co z něj vyzařuje, říkám kouzlo osobnosti. Kde se bere a jestli se dá naučit, to opravdu netuším." Všichni mají rádi i třiatřicetiletou Emu - alespoň tak o ní mluví její o dva roky starší sestra Běla. "Na základní a pak na střední škole jsem ji kvůli tomu skoro nesnášela," přiznává. "Vždycky si všechnu pozornost ukradla jenom pro sebe. Kluci jí zpívali pod oknem serenády, nosili jí plyšové psy, psali jí dopisy s milostnými vyznáními a holky s ní chtěly kamarádit. Vzpomínám si, že mě to dost štvalo. Žárlila jsem na ni. Přitom není nijak oslnivě krásná, ale má kouzlo, které zastíní i ženy se symetričtějším obličejem nebo dokonalejší postavou. V pubertě jsem ji dokonce podezírala, že je vypočítavá, umí to s lidmi a má dobře vymyšlené, co a jak dělat. Dnes už si to nemyslím. Nechtěla jsem tolik pozornosti, kolik měla a má ona, stačilo by mi tehdy jenom něco málo, ovšem v její společnosti to bylo nemožné. Nakonec jsem to vyřešila tím, že jsem si našla vlastní partu, ve které na sebe nikdo tak velkou pozornost nestrhával."

Druh autority

O lidech, kteří mají schopnost na sebe strhávat pozornost, se říká, že mají kouzlo osobnosti, šarm, a často se o nich mluví jako o charismatických osobnostech. Na to, zda je kouzlo osobnosti vrozené, získané výchovou, životními zkušenostmi, nebo zda se dá naučit, existují různé teorie. Filozofové se od nepaměti zabývají tím, proč někdo dokáže strhnout davy, které jsou ochotny se za něj bít a jsou ochotny za něj i umírat, a jiný neuspěje, ani když naslibuje modré z nebe. Pojem charisma přešel do sociologie, politiky a později běžné řeči z křesťanství. V novozákonní řečtině a v církevním pojetí se charismatem rozumí dar z Boží milosti, je to výjimečný dar seslaný Duchem svatým některým prorokům nebo kazatelům. Nový význam dal pojmu charisma německý sociolog Max Weber, který tímto termínem označil druh autority. Charisma je podle Webera označení pro přitažlivou sílu či strhující energii určité osoby, která vládne schopností strhnout druhé, uchvátit je, zaujmout, působit na ně, případně je získávat pro své názory a předávat jim své myšlenky. Charismatická autorita je založená na souboru těchto výjimečných a nevšedních vlastností, které předurčují k vládnutí, a charismatickému jedinci bývá projevována zvláštní důvěra a úcta. Později přestal být pojem charisma spojován výhradně s křesťanstvím a vůdcovstvím. Přeneseně se pod ním rozumí schopnost oslovovat druhé a přitahovat jejich pozornost, ovšem většina odborníků se shoduje v tom, že termín charisma není snadné definovat, protože se nedá jasně a jednoznačně říct, co přesně z konkrétního jedince charismatickou osobnost dělá. Zatímco někdo odpoví, že to jsou oči a pohled, co přitahuje pozornost, druhý zmíní komunikační schopnosti a další například chůzi, držení těla nebo úsměv.

Kouzlo charismatu

Současný francouzský psycholog Bernard Lhôte, autor knihy Les Charmes du Charisme (česky Kouzlo charismatu), je však přesvědčen, že charisma se dá definovat poměrně dobře. Člověk přitahující pozornost a vyzařující kouzlo osobnosti prý nikdy nemá pouze uhrančivé oči a hluboký pohled, ačkoli to mohou být oči, čeho si někteří z nás všimnou nejdříve, a pak se zaměří právě na ně. Podle něj je charisma soubor několika faktorů dohromady. "Definice je složitá jenom proto, že každého z nás zaujme na první pohled něco jiného. Ale charisma je mnohem víc než zaujetí na první pohled. Lidé s kouzlem osobnosti mají především dobré komunikační schopnosti, a to jak schopnosti verbální, tak také neverbální, do kterých patří úsměv, chůze, držení těla, naklonění hlavy, gesta a podobně. Charismatičtí lidé mají přirozenou autoritu, a to je také důvod, proč jim ostatní vycházejí vstříc častěji než jedincům, kteří touto přirozenou autoritou neoplývají. Neznamená to však zároveň, že člověk, který je jinými považován za charismatického, chce nutně vést skupinu lidí nebo že se dokonce touží stát vůdcem politické strany či prezidentem. Mnohem častěji než v čele států využívají charismatičtí jedinci svých předností ve společnosti opačného pohlaví."

Druhé housle

Přirozenou schopnost svou bezprostředností a šarmem okouzlovat okolí mají jak někteří muži, tak také některé ženy. Přesto podle Bernarda Lhôta existuje mnohem víc párů, kde spolu žijí "ošklivý", ale charismatický muž a objektivně krásná žena, než párů, které tvoří "ošklivá", ale charismatická žena a objektivně krásný muž. "Na muže obecně víc platí vyzývavost a sex-appeal než přirozený ženský šarm a velmi často si také u žen sex-appeal s charismatem spojují," vysvětluje. Zároveň dodává, že záleží na společnosti, kde se člověk pohybuje, zda se stýká s lidmi, pro něž je důležitý kult těla, nebo s lidmi, kteří na svaly a symetrii tvarů příliš nehledí. "Charisma je situačně podmíněné, jak tvrdil už Robert C. Tucker, a to znamená, že má subjektivní, nikoli objektivní charakter." Faktem ale je, že ženy mají větší slabost pro šarmantní a skvělé společníky než pro bezduché krasavce. Tráví s nimi s oblibou volný čas, velmi rády si s nimi povídají a rády s nimi flirtují - dokonce i ty, které jsou zadané.
Že si jejich společníci při vyprávění všech svých historek možná trochu vymýšlejí? Nevadí, hlavní je, že je s nimi legrace a že čas s nimi příjemně ubíhá. Roztomilý člověk ve stejnojmenném filmu v podání Oldřicha Nového byl rozený lhář, s oblibou si vymýšlel těžko uvěřitelné příběhy a ponořoval se do nich natolik, že jim sám věřil, a přesto platil za zábavného a skvělého společníka. Když byl přichycen při lži, vymluvil se z ní další lží s takovou nonšalancí a důvtipem, že mu nakonec bylo odpuštěno. Život s takovým "roztomilým čloněkdy věkem" však nemusí být vždycky jenom zábavný. Něco jiného je chodit s ním na večírky a něco jiného je dívat se, jak se všude, kam přijde, stává středem pozornosti - opačného pohlaví především. Třicetiletá Markéta říká, že na úřadech a v supermarketech je to příjemné.
Ve společnosti to po třinácti letech vztahu prý už zdaleka tak příjemné není. "Kamkoli přijdeme, hraji druhé housle. Veškerou pozornost na sebe strhne můj partner a okamžitě se stává hvězdou večírků. Na jedné straně to chápu, protože je vtipný, s každým vyjde, nad nikým ani nad žádným názorem neohrnuje nos a má smysl pro humor, ale na druhé straně mě to někdy pěkně štve. Doma totiž tak úžasně okouzlující není, má své výkyvy nálad stejně jako každý, ale protože ho ostatní znají pouze jako milého a vtipného, myslí si, že život s ním je jedna velká legrace. Já jsem pak ta, která je protivná a neumí se uvolnit, když chci jít dřív domů, zatímco on by ještě rád zůstal. Kdysi mě jeho kouzlo zaujalo. Dnes už jím tak nadšená nejsem."

Řekněte sýr

Podle některých se šarmantnímu chování, které ostatní odzbrojuje, nedá naučit. Někdo ho má prý v sobě přirozeně, jiný ho nezíská, ani kdyby se snažil sebevíc. Psycholog Albert Ellis tvrdí, že charisma je dar, ale k tomu, aby člověk s ostatními bez problémů vycházel, stačí osvojit si některé zásady komunikace, které v jednání s lidmi pomáhají. Kdo na sobě pracovat chce, ten prý určitého zlepšení docílí. Miláčkem davů a hvězdou pódií se sice nemůže stát každý, ale úplně stačí, když se na nás ostatní místo ušklíbnutí usmějí. To podle Ellise ale předpokládá, že vy se na ně usmějete také. "Úsměv je velká zbraň, která otvírá zamčené brány," je přesvědčen. "Úsměv je to první, co byste se měli naučit, a konflikty se vám budou řešit mnohem snadněji. Dobrá polovina z nich totiž vůbec nenastane."
Také podle psychiatra Karla Nešpora je smích hotovým zázrakem - má pozitivní vliv nejenom na naše okolí, ale rovněž na to, jak se sami cítíme a jak na sebe nahlížíme. Kromě úsměvu je vstřícným a přátelským gestem podání ruky, ovšem musí být přirozené, ne okázalé, obřadné a už vůbec ne nabubřelé. Lidé s kouzlem osobnosti bývají zásadoví (přinejmenším se tak snaží působit), a naopak nikdy nejsou servilní a podlézaví. Většinou se dívají přímo do očí, neuhýbají pohledem a nemají schoulená ramena. Všimněte si, že lidé oblíbení ve společnosti jsou velmi často dobří, někdy dokonce vynikající řečníci, ale přesto toho málo říkají o sobě. Buď se tak chovají přirozeně, nebo dobře vědí, že umění poslouchat se velmi cení. K nedostatkům a chybám ostatních bývají shovívaví a tolerantní. Jak tvrdí Bernard Lhôte, je to právě velkorysost a schopnost tolerance, co obyčejnou zdvořilost povyšuje na šarm.

UMĚNÍ PŘESVĚDČOVAT

Spolu se schopností získávat na svoji stranu ostatní jde ruku v ruce úspěch. Lidé, kteří mají moc okouzlovat či přinejmenším vzbuzovat sympatie, to mají lehčí nejen u opačného pohlaví, ale také v práci a ve vztazích obecně. Jak už ale dějiny mnohokrát ukázaly, kouzlo osobnosti může být velmi klamavé, protože není vlastní pouze lidem s vlastnostmi obecně považovanými za kladné, ale i lidem s výrazně zápornými povahovými vlastnostmi, kteří své schopnosti získávat si druhé využívají ve svůj prospěch. Patří mezi ně například jak diktátoři, tak sňatkoví a jiní podvodníci. Za výrazně charismatickou osobnost byl považován Julius Caesar, Ježíš Kristus, šarmantní byla podle dobových materiálů královna Alžběta a nesporné charisma je připisováno i Adolfu Hitlerovi. Z umělců se kouzlo osobnosti zmiňuje často v souvislosti s malířem Salvadorem Dalím, zakladatelem a hlavním představitelem surrealismu, spisovatelkou Virginií Woolfovou, která sice nebyla považována za krásnou ženu, ale šarm měla nesporný, nebo s Oscarem Wildem. Dalí na sebe poutal pozornost, kamkoli přišel, a jeho múza a životní láska Gala o něm prohlásila: "Je fascinující osobnost. Nemusí říct jediné slovo a přitahuje pohledy jako magnet. Vydržím se na něj dívat celé hodiny. Nikdy mě to neomrzí." Oscar Wilde v dobách své největší slávy patřil díky svému šarmu, vtipu a skvělým bonmotům k bezkonkurenčně nejvyhledávanějším společníkům. "Jen dva druhy lidí jsou naprosto okouzlující," tvrdil. "Lidé, kteří vědí úplně všechno, a lidé, kteří nevědí vůbec nic." George Bernard Shaw pak po jeho smrti prohlásil: "Jsem si zcela jist, že Oscar nenašel brány nebes zavřené, protože by byla velká škoda nechat venku tak zábavného společníka."

Sexy poprsí - svůdný dekolt

29. května 2009 v 10:47 | Web.miss-Miška |  Pro Holky
Sexy poprsí - jak šel čas
  • V roce 1890 se stala symbolem krásy silnější postava s větším pozadím, mohutným poprsím a ukázkově štíhlým pasem. Tak ženy nosily korzety a ty štíhlé musely tloustnou, aby splnily tento ideál.
  • Počátkem 20. století začaly ženy sportovat. Zlepšily fyzičku a shodily přebytečné kilogramy. Začaly být trendy vysoké, štíhlé a kostnaté ženy s plochým hrudníkem.
  • Ve 30 . a 40. letech se opět do módy dostala žena s jemnými křivkami a oblým pasem.
  • Po válce přišla do kurzu vychrtlá Twiggy a spolu s ní drastické diety
    .
  • V dnešní době o sebe ženy velmi pečují a snaží se přiblížit pomyslným ideálům krásy. Přestaňte se trápit tím, jak velká máte prsa a udělejte něco pro to, aby byla hezká. Nikdo není dokonalý.

Svůdný dekolt - správné držení těla

Narovnejte se a hlídejte si držení těla
. Hned se budete cítit lépe a budete si připadat vyšší. Břicho zastrčit, prsa ven - pravdivá slovní hříčka.

Sexy poprsí - masáž hrudníku

Dopřejte si zpevňující masáž. Pokapejte si dlaně olejem, pravou rukou opište vlnovku od levého prsu až ke klíční kosti. Masírujte vždy odspodu nahoru.

Svůdné poprsí - ovoce na dekolt - kolagen

Vitamín C a ovocné kyseliny podporují produkci kolagenu, odstraňují a vyhlazují nečistoty z kůže.

Recept na jablkový obklad

Nastrouhejte dvě jablka naneste je na dekolt a přikryjte vlhkým ručníkem. Nechejte působit 20 minut a dekolt opláchněte studenou vodou.

Sexy dekolt - sport

Při sportu trpí jemná kůže poprsí. Navíc je jasné, že jakékoli poskakování podporuje povadlost poprsí - gravitace funguje. Proto je důležité používat na sport výhradně pevnou, dobře padnoucí podprsenku - nejlépe přímo sportovní.

Svůdný dekolt - studená sprcha

Sprchujte se denně studenou vodou. Vyhladíte pleť, posílíte tkáň a vaše prsa budou ve formě. Nebo si potírejte poprsí kostkami ledu. Používejte vypínací nebo vyhlazovací krémy.

Sexy poprsí - jak zatočit s chloupky

Pokud vám kolem bradavek rostou nepěkné chloupky, nemějte strach a klidně je vytrhněte ve směru růstu a pokožku ošetřete krémem nebo pleťovým mlékem.

Pokud hubnete, zmenšují se vám i prsa. Proto si je většina modelek používá silikon. Takovéto postavy většinou nebývají přirozené. Netrapte se a buďte spokojená sama se sebou. Nepodléhejte trendům a volte přírodní metody.

Sny

28. května 2009 v 21:24 | Web.miss-Miška |  Magie

Každou noc se během spánku ponořujeme do říše snů, abychom se stali účastníky neuvěřitelných příběhů nebo jen šílené změti nepochopitelného materiálu vyprodukovaného naším mozkem. Je to pouhé "třídění myšlenkového odpadu", nebo se ve snech dá číst a dávat jim osobní význam?
Tajemství snů lákalo lidstvo už odnepaměti. První ucelený výklad snů se připisuje už starověké egyptské civilizaci. Kromě toho, že měli Egypťané propracované výkladové snáře, spávali v jakýchsi léčebných svatostáncích v naději, že jim bohové sešlou poselství prostřednictvím snů. O snech věděli své i staří Řekové, například jeden z řeckých velikánů, básník Homér, údajně využíval věštecké sny k sepsání svých nejslavnějších eposů Ilias a Odyssea. Tematika snů se objevuje i v dalších významných knihách včetně knihy všech knih Bible. Asi nejznámějším biblickým snem je sen egyptského faraona, který ho varoval před blížící se pohromou a pomohl mu tak zachránit Egypt od velkého hladomoru.
A nejen jemu poskytlo snění inspiraci, na jakou cestu by se měl vydat. Spisovatelka Mary Shelley si prý jednoho večera povídala se svými přáteli strašidelné historky. V noci pak měla silný děsivý sen, na jehož základě pak hned ráno začala psát svůj slavný román Frankenstein aneb Moderní Prometheus. Německý chemik Friedrich Kekulé zase popsal molekulární strukturu benzenu poté, co se mu zdál živý sen o uhlíkových a kyslíkových atomech, které se spojily do kruhu, jako když se had zakousne do ocasu. Nový pohled na sny a jejich význam ale přinesla až v roce 1900 psychoanalýza a její otec Sigmund Freud. Zatímco do té doby lidé zpravidla věřili, že sny přinášejí vnější síly a mají nějaký vyšší smysl, Freud hlásal, že sny i jejich význam jsou produktem našeho nevědomí a že vyjadřují naše nejhlubší touhy a přání, které si však nechceme připustit, a tak je vytěsňujeme do nevědomí. Nezřídka jsou podle něj projevem potlačovaných tužeb obvykle sexuální povahy a nejlepší cestou, jak přijít skrytému významu na kloub, je ulehnout na pohodlnou pohovku psychoanalytika.
K výkladu snů navrhoval postup zvaný technika volných asociací. Pokud si ho chcete vyzkoušet, myslete na nějaký symbol ze svého snu a nechte svoji mysl volně putovat. Sledujte, co vše se vám v souvislosti s původním symbolem vybaví a kam vás tok myšlenek zavede. Asociace tak vytvoří řetězec, jako například "cesta-les-borůvka-kulička-děti-hra-radost", který by vás měl podle Freuda dovést k jádru problému. Freudův spolupracovník Carl Gustav Jung, který se po čase odklonil na vlastní cestu, zase říkal, že zdrojem snů může být kromě osobního významu i kolektivní nevědomí, studnice obrazů a představ společná lidem všech kultur a národů, ze které každou noc čerpáme témata našich snových dobrodružství.
Freud a Jung tak otevřeli snům bránu do oblasti psychologie. Od té doby lidé pravidelně usedají do křesel psychoterapeutů, aby společně s nimi rozluštili, jaké poselství jejich sny ukrývají.

Funkce snů

O tom, že se bez snů neobejdeme, není třeba diskutovat. Mnohé výzkumy ukazují, že bez spánku a snění bychom zkrátka nepřežili. "Skutečný nedostatek spánku, kdy člověku chybí více než jedna prospaná noc, ovlivňuje a oslabuje funkce organismu. Po třech bezesných nocích si průměrný člověk stěžuje na pálení očí a začíná vidět dvojmo. Ztrácí schopnost počítat více než do patnácti, nedokáže se soustředit na libovolný předmět déle než několik minut, začíná ztrácet smysl pro rovnováhu. Pociťuje závratě a v uších mu často zní bzučivý zvuk. Pokud nedostatek spánku pokračuje, dochází v některých případech ke zřetelným projevům paranoidních symptomů," vysvětluje psycholožka a antropoložka Migene González-Wipplerová. Hornovy pokusy na krysách zase ukázaly, že tito hlodavci umírali bez spánku asi po 21 dnech, a pokud jim výzkumníci neumožnili mít živé sny, tedy zažívat REM fáze spánku, nepřežili více než 37 dnů. V obou případech krysy umíraly bez jakéhokoli patologického nálezu, který by smrt zdůvodnil. S největší pravděpodobností tedy byla důsledkem dezintegrace řídících funkcí.
Asi nejdůležitější funkcí spánku a snění je regenerace, která probíhá ve dvou fázích. V první fázi, během takzvaného synchronního spánku, oddychuje hlavně tělo, zatímco během druhé fáze, spánku paradoxního, dopřejeme klid naší psychice. Sny nás provázejí oběma fázemi, ale v každé mají trochu odlišnou povahu. Typický "snový" spánek zažíváme v té paradoxní, kdy jsou naše sny dějově bohaté, často barevné a občas pěkně divoké. Snění také pomáhá "vyčistit" mozek a jeho operační paměť a přerovnat si podněty nasbírané během dne, stejně jako i posiluje hledání nových způsobů řešení problémů. Je zkrátka nezbytné.
"Snová činnost doslova mozek generuje," píše psycholog a psychoterapeut PhDr. Jiří Tyl. "Poslední čtvrtina těhotenství, tedy nitroděložního vývoje, je významně věnována zejména růstu a organizaci mozkové tkáně. A v této době sníme vůbec nejvíce v životě: snový, takzvaný paradoxní spánek činí až 80 % doby spánku. Čili snový spánek je zde pro organizaci mozku před narozením. Snový spánek také podstatně usnadňuje učení a tlumí nepohodu."

Jak vypadá snění?

A jak vlastně takový spánek a snění vypadá? Spánkový režim se dělí na několik charakteristických fází, při kterých se rozlišují dva základní spánkové stavy. První fází je doba nízkofrekvenčního spánku, kdy se zpomaluje činnost mozku, dech a srdeční tep. Tato doba má čtyři fáze, z nichž ta poslední je nejhlubší a během níž je nejtěžší spáče probudit. Asi po 90 minutách začíná REM fáze, období nejživějších a nejpestřejších snů. Lidé vzbuzení během této fáze, bývají podráždění a nesoustředění. Fáze REM se opakuje zhruba čtyřikrát za noc mezi dobami nízkofrekvenčního spánku a s každým opakováním se prodlužuje, takže zatímco na začátku nám poskytuje sny na 10 minut, v její poslední fázi se do jejich světa můžeme ponořit třeba i na celou třičtvrtěhodinu. To ale rozhodně neznamená, že bychom děj našich snů prožívali tak dlouhou dobu. Dokonce i sny nové a bohaté na děj obvykle netrvají déle než půl minuty. A jaké sny nás potkávají nejčastěji? Podle výzkumu, který proběhl v USA na více než 10 000 snech, má 64 % snových zážitků negativní obsah a naopak jen 18 % je nám příjemných. Podle některých zjištění mohou za noční můry nejen naše vnitřní strachy a úzkosti, ale i vnější faktory jako těžké jídlo chvíli předtím, než se uložíme ke spánku, nebo užívání léků na spaní.
Pozoruhodné je také zjištění Carina Halla, uznávaného odborníka na sny, který zjistil, že jen 29 % našich snů je oděno do barevných odstínů. Zbývajících 71 % snů nebývá černobílých, jak by se mohlo znát, ale spíše nevýrazných nebo vyvedených v jednotvárné šedi.

Zaměřte se na své sny

Posvítit si na své sny je jednou z cest, jak lépe pochopit sama sebe. Porozumění snům může přinést ovoce hned z několika důvodů. Sen je výrazem toho, co se děje v naší mysli. Negativní podněty ve snech reprezentují aspekty, na kterých je potřeba pracovat, a naopak vše pozitivní je obrazem našeho ideálu. Pokud se nám ve snu líbí nějaké chování nebo rysy, je dost pravděpodobné, že právě to je charakteristika, kterou bychom chtěli mít my sami. Sny nám navíc často ukazují nejen problém, ale zároveň i jeho řešení, což vede k rozvoji a osobnostnímu růstu a lepší komunikaci mezi naší vědomou a nevědomou částí. Snové zážitky na nás zanechávají dopad, i když se na ně vědomě nezaměřujeme a nepracujeme s nimi, ale přece jen více šťávy poskytnou, pokud se jimi budeme systematicky zabývat.
Prvním krokem k jejich porozumění je schopnost uchovat si je a zapamatovat. Můžete zkusit sugestivní větu před spaním poté, co se v posteli uvelebíte a uvolníte: "Ráno si budu pamatovat své sny." Pokud se na tuto myšlenku budete pravidelně před spaním soustředit, uvidíte, že se vám sny brzy začnou vybavovat o poznání lépe. Velmi účinným způsobem, jak uchovat své sny, je vést si snový deník. Pořiďte si na něj speciální sešit a mějte ho spolu s tužkou neustále poblíž postele. Jakmile se probudíte, můžete si do něj svůj sen poznamenat. Než se ale pustíte do samotného psaní, zkuste na okamžik zavřít oči a rozpomenout se na cokoli z vašeho snu. Může to být třeba jen pocit nebo barva. Pak se můžete pustit do psaní. Levou stránku sešitu je možné použít k vylíčení snu a napravo si připisovat poznámky a postřehy. Je důležité, abyste si pořídili zápis ještě předtím, než se pustíte do jakékoli jiné činnosti. Ta by vám mohla rozptýlit mysl a spolu s ní i vzpomínku na právě prožitý sen. Do popisu zkuste zahrnout co nejvíc detailů včetně těch, které se vám zdají nepochopitelné nebo bezvýznamné. Pište v přítomném čase. Pro snadnější analýzu můžete také sen vylíčit z hlediska jednotlivých kategorií jako význam, motiv, místo konání, postavy, pocity, symboly, slova či věty a jiné poznámky. "Musím říci, že mi to nejdřív přišlo dost zvláštní, pouštět se po každém probuzení do líčení svých potrefených snů. I když jsem se pro to rozhodla dobrovolně, musela jsem se nejdřív dost přemáhat. Kolikrát bych radši šla rovnou do kuchyně na dobrou snídani a místo toho jsem seděla se slepenýma očima v posteli a tápala, co se mi v noci zdálo," líčí své zkušenosti s psaním snového deníku devatenáctiletá Marie. "Po čase jsem ale zjistila, že se to fakt vyplácí. Postupně se mi sny vybavovaly mnohem snadněji a ta čtvrthodinka v posteli mě aspoň donutila zapřemýšlet trochu nad významem toho, co se mi zdá a zároveň i nad svým životem a vztahy. Beru to jako takový rituál, chvilku vyhraněnou pro práci na sobě samé."

Pravidla interpretace snů

Asi nejdůležitějším pravidlem, které vám pomůže pochopit význam poselství, jež přinášejí sny, je uvědomit si, že všechno ve snu jste vy. I když zní tato poučka bizarně, v praxi nejde o nic nepochopitelného. Prostě přijměte fakt, že všechny postavy a objekty ve snu reprezentují různé aspekty vaší osobnosti. Například fyzické tělo snícího často symbolizují pevné věci, jako budovy, domy nebo auta. Motiv domu, který potřebuje opravit, pak může ukazovat na zdravotní potíže. Osoby ve snech ale mohou zároveň reprezentovat samy sebe. Zní to až příliš složitě? Zkusme se podívat na příklad, který popisuje PhDr. Jiří Tyl: "Zdá-li se mi o zlém šéfovi, je to ovšem šéf. Zlobí-li se na mne, reaguje zároveň ta část mého Já, která se bojí, která je ve vztahu k šéfovi třeba tak, jako se dítě bojí rozzlobeného rodiče. Vrací-li se mi takový sen i v obměnách, je to část Já, která je vůbec ke světu ve vztahu úzkostného naladění. Pozoruji-li ovšem šéfa, jak dusí někoho jiného, může to být moje vlastní zlost, převlečená za šéfa. Dovoluji si sám takovou zlost projevit? Jestliže ne, neukazuje mi šéf to, co bych sám chtěl, ale zatlačuji to do vědomí?" Na základní vyladění osobnosti snícího mohou ukazovat různé živly, které se ve snech objevují. Například emoce bývají ve snu často zastoupeny symboly energie jako oheň, bomby nebo elektřina. Pokud se mi tedy zdá o bombardovaném domu, může to demonstrovat, jak emoce narušují moje fyzické zdraví. Symboly vody jako moře, řeky nebo jezera zase často svědčí o intuitivním vyladění a vzduch či interiér místnosti podávají obraz o stavu naší mysli. Když se nám ve snu objeví obraz špinavého pokoje, může tedy znamenat, že je naše mysl špatně naladěná nebo dokonce rozzlobená.
Další možností, jak lépe porozumět svým snům, je pustit se do studia mýtů, lidových pověstí a pohádek. Možná se nějaký symbol z vašeho snu vyskytuje právě tam a starý příběh vás pak může zavést k jeho hlubšímu pochopení. Můžete si také zkusit se svými sny trochu pohrát a zaexperimentovat. Pronásleduje vás ve snech nějaký nepřítel nebo vás ustavičně napadá nebezpečná příšera? Zkuste se jich zeptat, co od vás chtějí nebo proti nim dokonce zaútočit. Uvidíte, kam se bude děj vašeho snu ubírat potom. Vaší fantazii se rozhodně žádné meze nekladou.

Sny a děti

Výklad snů se ale nemusí stát jen vaším zájmem. Povídat si o tom, co se člověku v noci zdálo, může být také skvělou příležitostí, jak lépe pochopit své děti. "Děti sní ve velké míře. Mají méně zábran a méně se snaží utajovat nepříjemné snové zážitky," vysvětluje dětská psycholožka Pam Spurr, Ph. D. "Když dospělí mají sny, po nichž se cítí nepříjemně, často sen při probuzení zapudí. Přestože se u dětí takové obranné mechanismy teprve rozvíjejí, mají pravděpodobně více chuti sdělit své snové zážitky rodičům. Na druhou stranu mají problémy s jejich líčením, zvláště co se týká obrazů a pocitů, a nezřídka se jim nedostává příslušné slovní zásoby, aby svůj sen vhodně popsaly. Mohou také prostě pociťovat, že nemáte dost času, abyste jejich vyprávění naslouchali." Prvním krokem k pochopení snů vašich potomků je snaha o to, aby si uvědomili, že se jedná o sen. Nic netáhne tak jako příklady, a proto začněte vyprávěním svého snu. Budou zvědaví na jeho zajímavý děj a dost možná, že se vás začnou vyptávat na detaily a podrobnosti.
Když si už zvyknou na to, že si o snech běžně povídáte, začněte je pozitivně motivovat k jejich vlastnímu snění. Před spaním si s nimi povídejte o snění a říši snů. Čtete-li svému dítěti před spaním pohádku, řekněte mu, že se mu o ní bude zdát. Těsně před spaním ho pak požádejte, aby si svůj sen zapamatovalo a hned ráno vám ho přiběhlo říci. Starším dětem můžete pro tyto účely pořídit zvláštní "snovou knihu", kam si budou své noční zážitky zapisovat. Pam Spurr popisuje několik snových cvičení, jednoduchých kreativních technik, které mají pomoci dětem oblíbit si sny a těžit z nich. Jedním z nich je cvičení Dobrodružná cesta. "Před spaním se dítěte zeptejte, které místo by chtělo nejvíc na světě navštívit. Jeho odpověď vás možná udiví. Prozkoumejte, proč si vybralo právě toto místo, a jaké si myslí, že bude. Najděte to místo v atlase nebo příručce. Podněcujte dítě k vytvoření dobrodružné cesty do jím vybrané destinace. Navrhněte mu, aby tam cestovalo ve svém snu." Ať už se svými potomky budete aktivně provádět cvičení a hry na podporu snění nebo si o snech jen povídat, uvidíte, že se brzy dočkáte prvních odměn, protože když už nic jiného, povídání o snech je zajímavým tématem rozhovoru, u kterého se můžete dobře pobavit a popustit uzdu své fantazii. A bylo by přece škoda přestat snít.

DEVATERO LOVU SNŮ

1. Nejvhodnější je stav přechodu mezi nevědomím a vědomím: proto je důležité si sny zaznamenat bezprostředně po probuzení. Pro jistotu si dejte na dosah tužku a blok nebo diktafon.
2. Pokud se vám sny těžko vybavují, zkuste autosugesci. Opakujte si před usnutím "vzpomenu si na dnešní sen" nebo "vzpomenu si na všechny dnešní sny" nebo "poznám sen, když ho budu mít".
3. Když jste se vzbudili a sen si pamatujete, nehýbejte se. Pokud jste se už pohnuli, vraťte se do pozice, ve které se vám sen zdál.
4. Zapište si sen do detailů včetně dialogu.
5. Nemůžete-li delší dobu psát, udělejte si jenom klíčové poznámky a zbytek potom dopište ráno.
6. Jestliže nemůžete během noci psát vůbec, pak zůstaňte v posteli a se zavřenýma očima si sen několikrát přehrajte do všech detailů. Při tom se učíte sen vědomě nazpaměť a bude snazší si na něj ráno vzpomenout. Zapište ho potom.
7. Nezkoušejte se probouzet příliš rychle. Když vyskočíte z postele hned, jak zazvoní budík, rozsvítíte a začnete přemýšlet, co vás čeká v práci, převezme vládu plně bdělý stav. Svědomitost a koncentrace vám přibouchnou dveře před nosem. Zkuste zůstat mezi spánkem a probouzením trochu déle.
8. Jestliže se vám vybavují sny nebo jen fragmenty snu během dne, pak pokud možno přerušte svoji činnost, kterou právě vykonáváte, zapište si je a zkuste si ze snu vybavit více.
9. Pokud nejste schopni si sen rychle zapamatovat, nedělejte si starosti. Je-li sen důležitý, bude se pravděpodobně vracet, dokud si ho nezapamatujete a neporozumíte mu.

11 mýtů a pověr o naší pleti

28. května 2009 v 20:41 | Web.miss-Miška |  Líčení-kosmetika
O pokožce a péči o ni pořád koluje spousta lží a polopravd, které - jistě v dobrém úmyslu - začaly šířit už naše babičky a prababičky. Přestože by je racionálně uvažující člověk neměl brát vážně, stále se zuby nehty drží v povědomí. V zájmu zdravé pleti je proto načase uvést vše na pravou míru.
Make-up ucpává póry. Čím dražší krém, tím lepší účinky. Za akné může čokoláda. Seznam podobných pověr, jež přebývají v našich koupelnách, je nekonečný. Některé jste možná slyšeli, některým jste možná i uvěřili. Ovšem stejně jako mohou pomluvy uškodit člověku, mýty, vedoucí k nesprávné péči, škodí ve značné míře naší pleti. Zeptali jsme se proto odborníků z oblasti dermatologie, jak to ve skutečnosti je.
MÝTUS Č. 1: Přípravky by se měly měnit. Pleť si na ně zvykne, a proto pak neúčinkují. Podle dermatologů k "závislosti" či "odolnosti" vůči přípravkům u pleti nedochází, takže pokud někomu jeho kosmetika vyhovuje, není žádný důvod ji měnit. Problémy naopak mohou nastat v případě, že začneme s krémy častěji experimentovat. Veronika Flášarová z Dermatologické a kosmetologické ordinace v Brně říká: "Především u citlivé pleti je dobré držet se vyzkoušených přípravků. Pokud pokožce vyhovuje jejich složení, máme jistotu, že jejich základní složky, včetně vonných či bylinných součástí, jsou stejné a nedojde ke vzniku kontaktní dermatitidy či jiných problémů."
MÝTUS Č. 2: Vaše pleť bude stárnout stejně jako pokožka vaší matky. Samozřejmě, genetika hraje v případě vzhledu vaší kůže velkou roli. Ovlivňuje velikost pórů, texturu i zabarvení pleti. Ale spoléhat se na to, že budete za pár let zcela bez přičinění vypadat stejně jako vaše matka, by bylo velkou chybou. "Největší podíl na kvalitě pleti a jejím stárnutí mají individuální návyky, životní styl, vliv vnějšího prostředí i péče o pokožku. Pokud se budete bez rozmyslu opalovat, kouřit a málo spát, můžete ve čtyřiceti vypadat stejně jako vaši předci v šedesáti," upozorňuje dermatoložka Markéta Hlavatá Stružinská z chrudimské ambulance dermatovenerologie, dermatochirurgie a estetické dermatologie.
MÝTUS Č. 3: Používání přípravků jedné řady je pro pleť lepší než kombinace různých značek. Samozřejmě, že většina kosmetických společností je zastáncem tohoto tvrzení, ovšem není tak úplně pravdivé. Spousta značek vyrábí skvělé přípravky, ale ne každý je pro vaši pleť ten pravý. To, že vám vyhovuje třeba oční krém určité značky, ještě neznamená, že vám prospěje i tonikum stejné řady. Podle kožních expertů nebývá hlavním problémem kombinace přípravků různých výrobců, ale použité ingredience. Jelikož různé značky mohou ve svých přípravcích používat stejné látky, znamená to, že pokud vám vadí v přípravku A, budou vám na obtíž i v přípravku B zcela jiné značky. Proto je důležité najít takové výrobky, které vám vyhovují. Bez ohledu na výrobce.
MÝTUS Č. 4: Slunce zlepšuje stav akné. Pokud pomineme fakt, že opalování urychluje stárnutí i riziko vzniku rakoviny kůže, je pravda, že bronzový vzhled pleti pomáhá stopy akné opticky maskovat. Ke skutečnému zlepšení problému však nedochází. Naopak. "Spojení slunečního záření, pocení a aplikace nesprávné textury opalovacích prostředků často způsobuje ucpání vývodů mazových žlázek, zvýšenou produkci mazu a tím další zhoršení akné. Navíc se červené zánětlivé části pokožky zbarví dohněda a vznikají obtížně řešitelné pigmentové skvrny. Proto je i v případě aknózní pokožky velmi důležitá ochrana před UV zářením," upozorňuje lékařka Veronika Flášarová, která pro mastnou pleť radí přípravky na bázi vody s malým množstvím mastných součástí, jako je fluid nebo mléko.
MÝTUS Č. 5: Okurka obsahuje nějaké speciální látky, které zázračně redukují otoky a kruhy pod očima. Plátky salátové okurky kromě pár vitaminů neobsahují žádné specifické látky, které by likvidovaly nepříjemné stopy dlouhé noci kolem očí. Jejich předností je pouze chladivé působení. "Okurka obsahuje více než 95 % vody, která přináší příjemný pocit osvěžení díky odpařování a odnímání skupenského tepla v okolí očí. To zklidňuje případné záněty kůže, pocit svědění či otoky očí," vysvětluje kožní lékařka Hlavatá Stružinská. MÝTUS Č. 6: Používání líčidel pleti škodí, protože kůže pod vrstvou make-upu nemůže dýchat. Co se potřeby dýchání týče, kůže získává kyslík z krve, ne z ovzduší, takže obava, že by se pod nánosem líčidel "dusila", v žádném případě není oprávněná. Tenká vrstva make-upu pleti neškodí, naopak. Moderní přípravky dekorativní kosmetiky jsou lehké a prodyšné, neucpávají póry a obsahují spoustu prospěšných látek, jako jsou antioxidanty, vitaminy, kolagen a UV filtry. Mají tedy nejen estetickou funkci, ale také ochrannou a pěsticí a mohou přispět dokonce k prevenci stárnutí kůže.
MÝTUS Č. 7: Pokud krém, který používáte, nevykazuje žádné výsledky, je lepší vyměnit ho za jiný. Máte pocit, že váš krém "nefunguje"? A dali jste mu vůbec šanci? "Pro zhodnocení efektu daného kosmetického přípravku je nutný čas. Jeho účinky můžeme posoudit s odstupem minimálně jednoho měsíce, ale třeba u přípravků redukujících pigmentové skvrny to může být 2-3 měsíce. Je nutná trpělivost a pravidelná péče," radí brněnská odbornice Flášarová.
MÝTUS Č. 8: Drahá zahraniční kosmetika vykazuje mnohem lepší účinky. "Nejedná se o zcela pravdivé tvrzení, i méně finančně náročná kosmetika může být svým složením stejně účinná jako ta drahá," tvrdí dermatoložka Markéta Hlavatá Stružinská. Každopádně všechny přípravky bez ohledu na cenu mají totiž velmi podobné složení, některé "konkurenční" se dokonce vyrábějí ve stejné továrně. Luxusní přípravky nám ale dávají iluzi, že jsou kvalitnější a účinnější. Některé samozřejmě mají vyšší koncentraci účinných látek, ve skutečnosti ale při jejich koupi platíme nejen za obsah, ale i za extra parfemaci, luxusně působící obal nebo také za nákladnou reklamní kampaň.
MÝTUS Č. 9: Hypoalergenní přípravky nemohou podráždit pleť. Označení "hypoalergenní" garantuje, že výrobek neobsahuje nejčastěji se vyskytující alergeny. Obecně se tedy jedná o bezpečné přípravky, které nezpůsobují podráždění či jiné reakce pokožky. Určitá možnost tu však vždycky existuje. "Lidem s citlivou, dráždivou pletí, ekzémem či alergií nemusí některé složky, především vonné přídavky (parfémy) či bylinné extrakty, vyhovovat a může dojít ke zhoršení ekzému nebo k rozvoji kontaktní dermatitidy," upozorňuje dermatoložka Veronika Flášarová.
MÝTUS Č. 10: Smažené, mastné jídlo či čokoláda mají na svědomí vznik akné. Jistě, tato strava obecně nemá na náš organismus zcela pozitivní vliv, avšak spojitost mezi zmíněnými potravinami a akné nebyla dosud prokázána. "V individuálních případech může po určitém jídle dojít k alergickým reakcím, které se projevují jako zhoršení vzhledu pleti, to se ale může týkat každého typu pokožky a s klasickým akné nemá souvislost," říká Markéta Hlavatá Stružinská.
MÝTUS Č. 11: Čím větší množství krému použiji, tím lépe. Toto pravidlo platí možná tak pro výrobce kosmetiky, kteří si vyšší spotřebou svých výrobků zvýší i své příjmy. V případě pleti vám větší množství krému rozhodně nezaručí lepší účinky. Silná vrstva se totiž špatně vsakuje, a tak třeba v případě nočního krému dojde spíše k jeho otření do ložního povlečení. "Přílišné vrstvení krému může navíc vést k okluzivnímu působení - uzavření pórů, pleť nedýchá a nastává zhoršení kožních projevů, jako je akné nebo periorální dermatitida," konstatuje specialistka Veronika Flášarová. Pro pleť je proto nejlepší aplikovat jen tenkou vrstvu přípravku a podle typu pleti zvolit jeho formu (krém, gel, mléko, mast).

Make-up pro každou příležitost

28. května 2009 v 20:38 | Web.miss-Miška |  Líčení-kosmetika
Existuje spousta možností, jak tu a tam korigovat nějaký ten nedostatek či dva, které každý z nás má. A jde to bez toho, že by se člověk stával někým jiným, bez předstírání. V případě pleti jednoznačně vítězí make-up. Dokáže totiž víc, než jen vyhladit a zakrýt...
Základní funkcí make-upu je už několik století zdokonalit vzhled pleti. A že jde o prostředek opravdu rafinovaný, se vědělo už v dobách antického Řecka. Někteří tamní muži se cítili nalíčenými ženami natolik podvedení, že se zasazovali o ustanovení zákona, který by něžnému pohlaví zakazoval nosit jakákoli líčidla z důvodu "zastírání" skutečného vzhledu.

Přežije nejkrásnější?

Reklamy, časopisy, televize i kino. Na každém kroku jsme bombardováni dokonalostí ve všech podobách. Co na tom, že většinou není vůbec skutečná? Vcelku běžným je třeba retušování vzhledu pleti. Několika kroky lze vymazat pigmentové skvrny, vyhladit vrásky, zlikvidovat lesk, přidat jas. Hladká, bezchybná pleť je totiž symbolem mládí a zdraví. "Nedokonalá pokožka je jako mnoho dalších chyb na kráse v podstatě uměle vytvořeným problémem. Je to jak kvůli vlivu médií, tak technickým pokrokům společnosti, kdy existují různé prostředky pro získání bezchybné pokožky, krémy počínaje a laserem a plastickou chirurgií konče. Faktem je, že společnost začíná být k drobným nedostatkům méně tolerantní a každý pupínek nebo pigmentová skvrna jsou najednou považovány za značný problém," říká psycholožka Iveta Suchomelová. Její kolegyně v oboru, Američanka Nancy Etcoff, je však jiného názoru. Ve své knize Přežijou jen nejkrásnější tvrdí, že "aféra" kolem nedokonalosti pleti má své kořeny ve vývojové biologii. Protože jednou z příčin vzniku akné je zvýšená hladina mužských pohlavních hormonů, potenciální partner údajně může podvědomě vidět ženu s nedokonalou pokožkou jako nedostatečně ženskou a také méně plodnou než tu s bezchybnou pletí. A proto je prý atraktivní vzhled základním předpokladem přežití. Ať už je to, jak chce, existují naštěstí způsoby, jak celý problém jednoduše vyřešit.

Multifunkční zázrak

Podle průzkumů agentury Stemmark používá u nás make-up více než 33 % žen. Pro mnohé z nich plní nejen estetickou funkci, ale také psychologickou. Svými schopnostmi totiž dokáže úžasně zvýšit sebevědomí. "Platí to jak pro ženy s drobnými kosmetickými nedostatky, kterým dokonalý vzhled pleti dodává pocit jistoty třeba při obchodním jednání, tak pro lidi postižené výraznými jizvami nebo kožní kuperózou, tedy s vadami, které není možné zcela zlikvidovat. V takových případech představuje krycí make-up jedinou možnost, jak dané kožní defekty zamaskovat a zkorigovat tak celkový stav pleti. Pro postižené představuje získání "normálního" vzhledu obzvlášť velkou psychickou úlevu," vysvětluje psycholožka Suchomelová. Ať už vás trápí jizvička, pupínek, kruhy pod očima nebo pigmentace, pravdou je, že make-up dokáže vaši pleť proměnit v bezchybně hladkou a jemnou jako samet. A to vcelku levně a především bezbolestně. To však není vše, co takový přípravek dokáže. Kvalitním typům nechybí ani ochranné a pěsticí vlastnosti, o dalších "bonusech" v podobě omlazujících nebo matujících schopností nemluvě. Jak ale najít přípravek, který sedne jako druhá kůže a zaručí dokonalý a přitom přirozený vzhled?

Typ pleti

Aby byl výsledný vzhled pleti přirozený a svěží, berte v potaz charakter své pokožky. Na každý typ totiž platí jiná textura. "Zatímco v případě normální pleti vám pro barevné sjednocení a prozáření postačí lehký tekutý make-up s mírnou krycí schopností, pro mastnou pokožku zvolte raději matující přípravek v podobě pěnového nebo kompaktního pudrového make-upu s vyšší krycí schopností. Snižuje mastný lesk a umožňuje snadněji korigovat případné nedostatky," radí vizážistka. Máte-li suchou pleť, pořiďte si tekutý hydratující make-up. Stejná podkladová báze zalichotí i zralejší pleti, pro kterou jsou určené i liftingové přípravky, jež dokážou kůži zlehka vypnout a zjemnit vrásky. Rozhodně se vyvarujte tuhých přípravků, které vrásky ještě zvýrazní. Jestliže je vaše pokožka citlivější, bude potřeba zvolit kvalitní hypoalergenní líčidlo z lékárny, kterému nebude chybět vysoký ochranný faktor. TIP: V případě pokožky s jizvičkami, vráskami či rozšířenými póry použijte před aplikací make-upu vyrovnávací bázi s obsahem silikonů, např. Strobe Liquid značky MAC. Vytvoří na pleti jemný film, který minimalizuje nerovnosti a vytvoří sametový vzhled.

Odstín

Barevnou škálu make-upů obvykle tvoří tři typy odstínů: narůžovělé, žlutavé a olivové. Třetí varianta Češkám, jako majitelkám pleti s neutrálním podtónem, obvykle sedne nejlépe. Marcela Kroupová doporučuje: "Barvu vybírejte výhradně na denním světle. Při umělém bude vaše vnímání barevných odstínů zkreslené a jen stěží se trefíte do toho pravého." Pokud přípravek zkoušíte přímo v obchodě, lze ho podle odbornice testovat i na zápěstí, kde bývá barva kůže téměř shodná s pletí obličeje, lepší je ale vyžádat si v prodejně vzorek vybraného tónu a ten si pak doma v klidu vyzkoušet přímo na nenalíčené tváři nad dolní čelistí. "Po nanesení chvíli počkejte. Obvyklá je totiž reakce pigmentu s pletí a následná lehká změna odstínu. Výsledek pak zkontrolujte na denním světle. Když bude přípravek s pletí splývat, našla jste ten správný," tvrdí vizážistka. Pozor: Make-up nesmí barvu pleti měnit, jen upravovat! Nejste-li si jista výběrem odstínu, je lepší se přiklonit k variantě o něco světlejší, než je přirozená barva pokožky. Nikdy nevolte tmavší odstín, působí nepřirozeně, přidává léta a zdůrazňuje nedokonalosti pleti.
TIP: Pokud jste zvyklá používat make-up i v létě, mějte ve své kosmetické výbavě dva odstíny: jeden pro opálenou pleť a druhý pro světlou "zimní" pokožku. V mezidobí můžete tyto dva odstíny míchat, ideálně na hřbetu ruky, a vytvořit si tak barvu podle potřeby.

Nanášení make-upu

Make-up můžete nanášet několika způsoby v závislosti na konzistenci přípravku. Pro tekutý typ je vhodný profesionální štětec, pro tuhé navhlčená houbička. Nejjednodušší je však použití prstů, které umožňují citlivou aplikaci bez zbytečného plýtvání přípravkem. Teplotou kůže se make-up navíc zlehka zahřeje, takže se lépe nanáší a výsledek je také přirozenější. S aplikací (na denním světle!) začínejte uprostřed nakrémovaného obličeje. Make-up roztírejte jemnými, rychlými pohyby do stran doztracena (ne do vlasů!). Dbejte na to, aby nikde nezůstala ostrá hranice. Kritická místa jsou zejména pod bradou, v linii vlasů a kolem nosu. Aby obličej nevypadal jako maska, dbejte na "neviditelný" přechod báze pod bradou. Na krk přípravek raději nenanášejte, odstín kůže zde bývá odlišný od pleti obličeje. Vizážistka Marcela Kroupová radí: "Make-up můžete aplikovat i na oční víčka a na rty, zejména v případě večerního líčení, aby jejich další zkrášlení barvami lépe drželo." V případě kruhů pod očima použijte následně rozjasňující korektor a špičkami prstů jej vklepejte do pokožky. Pokud make-up neobsahuje pudrovou složku, poprašte nakonec obličej sypkým transparentním pudrem, který nalíčení zafixuje a zaručí jak sametový vzhled pleti, tak dlouhodobý efekt. TIP: Když make-up postříkáte minerální vodou ve spreji, jemně se spojí s pletí a déle vydrží.

Nikdo není dokonalý

28. května 2009 v 20:37 | Web.miss-Miška |  Líčení-kosmetika
Slavná věta ze závěrečné scény filmu Někdo to rád horké se dá použít v mnoha oblastech, a v souvislosti s krásou platí dvojnásob. Trápí vás nějaká vada? Nejste v tom sami. Podle statistik se menší či větší problémy pleti týkají až osmdesáti procent dospělé populace.
Pupínek, jizva, skvrna, červená žilka, černé tečky, ucpané póry, lesknoucí se pleť. Z pohledu dermatologů jde o kožní problémy, z pohledu laika o kazy, které nám zbytečně přidávají na věku. Psychologové tyto drobné nedostatky pleti označují za obvyklý zdroj nízkého sebevědomí. "To platí zejména pro osoby ve věku mezi 15 a 35 lety, kdy je dokonalá pleť považována za symbol mládí a úspěchu," říká brněnská psycholožka Jarka Holanová a dodává: "Zatímco k vráskám je dnes společnost celkově tolerantnější a mnoho lidí je považuje za symbol moudrosti, ostatní kožní projevy jsou stále brány jako negativum, podvědomě navíc vnímané jako projev nedostatečné péče o sebe sama. V dnešní době přitom prakticky neexistuje člověk, jehož pleť by byla naprosto bez chyby." Přesto, trápíli vás nějaký kožní defekt, existují možnosti jak na něj.

PUPÍNKY

Akné zdaleka není jen problémem dospívající mládeže, často se objevuje i v dospělosti. "Jeho vznik úzce souvisí s hormonální rovnováhou organismu. Tradičně se objevuje v pubertě, ale u někoho se může vyskytnout poprvé až v dospělém věku, a to nejčastěji kolem 30. roku. Může za to především hormonální dysbalance, např. po vysazení hormonální antikoncepce. I používáním nevhodné kosmetiky, třeba krémů s masťovým základem, lze takový problém vyvolat nebo ho prohloubit," říká dermatoložka Monika Arenbergerová z Dermatovenerologické kliniky pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Kromě klasického akné se u některých lidí může vyskytnout také sezonní, tzv. Mallorca acne, které je způsobeno pobytem v horkém, dusném prostředí. Potíže často znásobuje pocení i některé krémy na opalování. Projevy tohoto typu obvykle časem samy ustoupí.
Prevence
* Nedotýkejte se obličeje a zanícené pupínky nikdy nevymačkávejte! Může dojít k poškození mazové žlázky v kůži, což stav pleti ještě zhorší.
* Nikdy nechoďte spát neodlíčená a pleť dobře vyčistěte, aby póry nebyly ucpané a mohly dýchat. Používejte přípravky šetrně odstraňující mastnotu z povrchu pleti, které čistí póry a pleť nevysuší. "Vhodné jsou speciální čisticí řady pro aknózní pleť s obsahem benzoylperoxidu, peelingové přípravky s ovocnými kyselinami, které likvidují nadbytek rohoviny, nebo např. i léčebný make-up," radí kožní lékařka. Pleti prospějí i zklidňující rostlinné produkty s obsahem heřmánku nebo dezinfekčním tea tree, jednou týdně je vhodné aplikovat jílovou nebo bahenní pleťovou masku, která odstraňuje nadměrnou mastnotu a nečistoty. c Kvalitě pleti prospěje pokud možno pravidelné čištění v kosmetickém salonu.
Náprava škod
Domácí péče: K zamaskování již vzniklého pupínku použijte korektor či make-up, vhodné jsou přitom speciální dermakosmetické přípravky z lékárny. Z líčidel jsou ideální přípravky určené pro mastnou a problematickou pleť. Nevhodné jsou naopak mastné, výživné produkty, které mohou akné ještě zhoršit.
Profesionální péče: Léčba akné vyžaduje celostní přístup a kombinaci několika léčebných metod, např. lokální účinnou léčbu, čisticí gely nebo chemický peeling. Stav akné pomáhá zlepšit laserová gelová maska a různé speciální kosmetické programy dermatologických center. Pro vyhlazení jizev po akné se používá laser, mechanická dermabraze, laserový či chemický peeling. Kvalitu pleti dokáže vylepšit i hormonální antikoncepce či speciální antibiotické léky na lékařský předpis.

POPRASKANÉ ŽILKY

Drobné rozšířené žilky, zvané též cévní metličky nebo pavoučkové névy, lze v poměrně nízkém věku zaznamenat především v okolí nosu a na tvářích, později rovněž na krku a v dekoltu, případně také na nohou. Z velké části jsou tyto problémy dány dědičně, v průběhu života se zarudlé pavučiny těsně pod povrchem kůže mohou objevit i kvůli hormonálním změnám v těhotenství. Monika Arenbergerová doplňuje: "Ve vyšším věku se nezřídka jedná o tzv. předstupeň růžovky (rosacea), která se často vyskytuje u žen i mužů nad čtyřicet let. Vznik výrazných červených žilek však mají na svědomí i vlivy vnějšího prostředí, třeba prudké slunce, mráz, střídání tepla a zimy, příliš horké nápoje nebo kořeněná jídla."
Prevence
* Vyvarujte se prudkému střídání teplot, mytí ve studené či horké vodě, přílišnému holdování alkoholu a pálivým pokrmům.
* Vyhýbejte se přímému slunečnímu záření a vždy používejte krémy s vysokým ochranným faktorem. Tabu by měla být sauna či podobná zařízení včetně tepelné kabiny s infračerveným zářením, které sice tělo příjemně prohřejí, ale také stimulují prokrvení tkáně, rozšiřují cévy a podporují praskání žilek.
* Z kosmetické péče vyřaďte přípravky s obsahem alkoholu a zasychající pleťové masky. Kosmetiku obecně volte velmi pečlivě - s nedráždivými přísadami pro velmi citlivou pleť.
Náprava škod
Domácí péče: Speciální krémy, které by redukovaly výskyt červených žilek, bohužel neexistují. Jediným řešením tak zůstává kamufláž nedostatků pomocí make-upu, krémů s přírodními pigmenty, pudru či korektoru zeleného odstínu, který neutralizuje červenou barvu pleti.
Profesionální péče: Odstranění metliček červených žilek, jejichž průměr nepřesahuje 1 mm, lze vcelku účinně řešit elektrickou jehlou, IPL světlem nebo cévním laserem. Ten pronikne pokožkou a drobné cévní defekty tepelně zničí. Zákrok se provádí ambulantně, je sice značně nepříjemný, ale téměř bezbolestný. Zhruba po dvou měsících je potřeba ošetření zopakovat a zlikvidovat žilky, které kvůli zarudnutí pokožky při prvním ošetření nebyly patrné. U cévek na nohou je zpravidla potřeba více ošetření, neboť žilky zde mívají větší průměr a velikost. Cena jednoho plošného ošetření činí od 2000 Kč v závislosti na rozsahu zákroku.

PIGMENTOVÉ SKVRNY

Zintenzivnění kožního barviva nadměrnou tvorbou melaninu, které nejvíce postihuje ruce a obličej, ovlivňuje kromě genů především působení slunce - nedostatečná ochrana před ním, spálení kůže atp. Hnědavé pigmentace ale mohou vzniknout i jako následek užívání některých léků, antikoncepce či kosmetických přípravků, z dalších faktorů jsou to hormonální změny v těhotenství či oslabená funkce jater, která hraje roli při vzniku stařeckých skvrn, pigmentace ve vyšším věku. Podle dermatoložky má k pigmentacím sklon hlavně přesušená, poškozená a zjizvená kožní tkáň a drobné hnědavé skvrny se mohou objevovat už před dvacátým rokem života.
Prevence
* Jelikož za tmavé skvrny může především slunce (i umělé v soláriu), nejdůležitější ochrana před UV paprsky jsou krémy s účinnou fotoprotekcí neboli krémy s ochranným faktorem proti záření, které se navíc podílí i na stárnutí kůže. A to nejen v létě, u moře a na horách, ale všude a po celý rok, zejména pokud máte zvýšenou pigmentaci v rodině.
* Extra péči si pokožka žádá v těhotenství, po invazivních kosmetických zákrocích či při užívání antikoncepčních hormonálních prostředků, kdy je kůže na slunce mnohem citlivější. Pozor také na látky, které zvyšují citlivost k slunečnímu záření, jako jsou např. AHA kyseliny nebo retinol.
Náprava škod
Domácí péče: Při slabé pigmentaci pomohou různé zesvětlovací či depigmentační krémy nebo séra, speciální kosmetické přípravky s obsahem ovocných kyselin nebo vitaminu C jsou běžně dostupné v lékárně. U přetrvávajících hyperpigmentací může dermatolog předepsat silnější preparáty s retinoidy nebo hydrochinonem, který snižuje produkci melaninu a redukuje viditelnost skvrn. Ovšem pozor, v letním období se většina přípravků určených na zesvětlení pleti nesmí pro své vedlejší účinky používat, některé navíc mohou způsobit přecitlivělost nebo podráždění pleti. Profesionální péče: "V dermatologické ordinaci je k odstranění pigmentací možné využít depigmentační peeling, kryalizaci tekutým dusíkem nebo laser. Konkrétní metoda přitom závisí na charakteru kožního projevu," říká kožní lékařka. Žádná ze zmíněných metod ovšem není vhodná pro ošetření opálené pleti a bezprostředně po ošetření je dobré vyvarovat se intenzivnímu slunění včetně solária. Podobné zásahy se tudíž obvykle provádějí mimo letní sezonu.

ROZŠÍŘENÉ PÓRY

Velikost pórů je kromě genetiky dána také mírou jejich roztažení, na kterou má vliv hormonální nerovnováha, nezdravá strava, stres, léky, nevhodná kosmetická péče. Rozšířené póry se vyskytují nejčastěji u mastné pleti, svou roli hraje také věk, životospráva a znečištění životního prostředí. To pleť okrádá o kolagen a elastin podporující strukturu pleti. Při jejich nedostatku jsou póry oslabené, začnou se rozpínat a prohýbat kolem okrajů, a tak vypadají větší. Do původní formy je navrátit nelze, s vhodnou péčí ale mohou být méně nápadné.
Prevence
* Používejte kosmetiku určenou pro váš typ pleti a nesnažte se ji přesušovat. Jinak docílíte pouze toho, že se kůže bude mastit ještě více.
* S peelingem to nepřehánějte, pokožka by byla podrážděná a začala by produkovat více mazu než normálně.
* Chraňte pokožku před sluncem, které kůži ochuzuje o kolagen. Krém s faktorem minimálně SPF 15 by měl chránit jak před UVA, tak i před UVB zářením.
Náprava škod
Domácí péče: Protože póry vypadají větší, když jsou zanesené a plné mazu, je základem důkladné čištění pleti, především před spaním. Po použití mycího gelu nebo čisticího mléka pleť dočistěte stahující pleťovou vodou bez alkoholu, která redukuje nadměrnou mastnotu, pomáhá uzavírat póry a zlepšuje strukturu kůže. Vhodný je peeling zbavující pleť odumřelé kůže a nečistot, které ulpívají na jejím povrchu a zanášejí tak póry. "Na zvětšené póry používejte přípravky bez obsahu olejů s látkami, jako je kyselina salicylová, vitamin C a retinol, které stimulují obnovu buněk a produkci kolagenu posilujícího pojivovou tkáň kolem pórů," radí Monika Arenbergerová.
Profesionální péče: Ke zjemnění pórů přispívá několik klinických procedur či jejich vzájemné kombinace, je však potřeba počítat s tím, že ne vždycky je výsledný efekt ideální. Mezi nejpoužívanější v tomto případě patří různé typy laseru (biostimulační, vysokovýkonný), chemický peeling koncentrovanou AHA nebo TCA kyselinou nebo pulzní světlo IPL, které vylepšuje texturu kůže a redukuje rozšířené póry. Ošetřená pokožka však nesmí na přímé sluníčko ani do solária, takže nadcházející sezona není pro tyto zákroky vhodná. Cenově je nutné počítat s výdaji od 1000 do 5000 Kč.

Nejkrásnější thajské ostrovy

28. května 2009 v 20:34 | Web.miss-Miška |  Cestování

Thajsko? Dovolená v ráji!


V Thajsku si přijde na své každý. Toužíte-li po dobrodružství, můžete se tu svést na slonovi, vykoupat se pod vodopádem, ochutnat smažené kobylky a spát v dřevěných chýších. Hledáte-li spíše relax, oceníte vyhlášené thajské masáže, luxusní ubytování i stánky s nádhernými orientálními suvenýry. Pláže nabízí Thajské ostrovy jak opuštěné, nedotčené civilizací, tak i divoké, pulzující životem.

Thajské ostrovy - přeplněné i opuštěné


Mezi turisticky nejvyhledávanější patří největší thajský ostrov Phuket. Bohužel právě díky své popularitě je v posledních letech doslova přeplněný turisty. Pokud hledáte luxus a zábavu, proč ne. Jestli se ale chcete kochat panenskými plážemi a užít si trochu soukromí, vydejte se jinam.

Ko Samet - ostrov pro zamilované

Ostrov je součástí národního parku, pláže jsou proto přístupné za malý poplatek. Díky nádherným plážím s bílým pískem, kokosovým palmám a průzračným mořem
se zde budete cítit jako Alenka v říši divů. Východní pobřeží ostrova je rušnější, západní odlehlejší. Nejosamělejší je sever ostrova. Protože je ostrov Ko Samet pouhým 6 km dlouhý, není problém projít během dovolené všechny jeho části.

Aktivní dovolená na Ko Chang

Druhý největší ostrov Thajska leží až u hranic s Kambodžou, doprava na něj je proto o něco delší. Větší část ostrova tvoří dešťový prales - na toulky divočinou budete dlouho vzpomínat. Půjčovnu mořských kajaků turisté často využívají k plavbě na nedaleký opuštěný ostrov. Ko Chang nabízí široké možnosti vyžití: šnorchlování, nakupování, jízda na slonech a mnoho dalších.

Ko Samui - zábava i relaxace

Jedno z mála ostrovů s letištěm. Ko Samui uspokojí každého - můžete se tu potápět, sportovat, pozorovat motýly a divoké orchideje, navštívit buddhistické kláštery, vybouřit se v nočních klubech nebo si zajet na sousední ostrov Ko Pha Ghan, kde se každý měsíc při úplňku konají Ful Moon Party. Počasí je zde velmi stálé a místní obyvatelé údajně ze všech thajských ostrovů nepřátelštější.

Phi Phi Islands - ostrovy z filmového plátna

Ostrov Koh Phi Phi, největší ze souostroví Phi Phi Islands, proslavil kultovní film Pláž s Leopardem Di Capriem v hlavní roli. Kdysi absolutně nedotčený kousek země obydlený pouze původními obyvateli se stal luxusním sídlem pokrytým penziony, hotely, restauracemi, obchodními centry, bankami a bary. Hoteliéři se mohou přetrhnout o volný pozemek
, čímž původní krása nedotčeného ostrova pomalu upadá. I přesto tady ještě najdete spoustu panenských míst - například slavná Maya Bay, kde se natáčel zmíněný film Pláž.
Ke kochání se podmořským životem vám postačí šnorchl - pár metrů od břehu zde spatříte to, co jinde v hloubce několika kilometrů! Rozhodně se nenechejte ujít výlet na okolní ostrov Krabi nebo na James Bond Islands.

Co byste měli vědět než vyrazíte do Thajska


Doprava a ceny

Na všechny Thajské ostrovy se dostanete z Bangkoku - odtud nabízí spousta cestovních kanceláří přímé spoje. Ubytování v Thajsku seženete již od 200 Kč za obyčejnou dvojlůžkovou chatku. Čerstvého pečeného kraba pořídíte za cenu nižší než kilo grilovaného kuřete. Thajsko je tedy zemí nejen překrásné přírody, ale i příznivých cen.

Doklady a vízum

Abyste mohli vycestovat do Thajska, potřebujete vízum. To si vyřídíte na Velvyslanectví Thajského království v Praze. Potřebovat budete pasovou fotografii, platný pas a cca 800 Kč. Řídit v Thajsku automobil můžete pouze s platným mezinárodním řidičským průkazem. A pozor - jezdí se vlevo!

Počasí v Thajsku

Od listopadu do dubna v Thajsku vládnou tropické deště, lepší je proto vycestovat mimo toto období. Pouze ostrovy Ko Samui a Ko Tao mají specifické mikroklima a prší tu pouze v listopadu.

Thajské zvyky

V Thajsku se zdraví sepnutím rukou ve výšce obličeje a mírným úklonem. Nebojte se zdravit a děkovat často - děkuji se řekne: "khrab". Před vstupem do buddhistického chrámu si vždy zujte boty!

Bazény - jaký vybrat?

28. května 2009 v 20:27 | Web.miss-Miška
Bazény dětské
jsou tvořeny tenkým plechem s ještě tenčí fólií, jsou malých rozměrů
, vydrží pouze dva roky nejsou příliš estetické. Při neopatrnosti hrozí protrhnutí nebo přehyby fólie. Na druhé straně jsou jedny z nejlevnějších a nejsou náročné na montáž.

Bazény dětské - cena

od 8 000 Kč

Bazény fóliové

se zapouští do země. Vnitřek je tvořen mrazuvzdornou a protiplísňovou fólií.Kvalitní fóliové bazény jsou tvořeny stabilní stěnou a vydrží 25 až 30 let
.

Bazény z tenké fólie

jsou o něco levnější než jiné druhy montovaných bazénů, pozinkovaný plech vydrží až 10 let, ale u fólie hrozí nebezpečí protrhnutí a přehybů. Do bazénu se vstupuje pouze po žebříku.Bazény z tenké fólie - cena
od 60 000 Kč

Bazény z těžké fólie

mají životnost
až 20 let. Vyznačují se vysokou estetičností, mohou být různých tvarů a velikostí, jsou vysoce pevné, nepropouštějí vodu
a neztrácejí barvu. Odolávají vyšším teplotám, jsou jednoduché na údržbu a snadno se vypouštějí. Nevýhodou je nutnost stavební připravenosti.

Bazény z těžké fólie - cena

od 100 000 Kč

Bazény keramické

mají vnitřní vanu vyloženou keramikou. Působí dobře esteticky a jsou velmi trvanlivé. Z různě barevných keramických obkladů může vzniknout poutavá mozaika. Z obkladů si můžete složit i vlastní motiv či obrázek. Rekonstrukce keramických bazénů je obtížnější, nároky na údržbu i cena je vyšší.Životnost se pohybuje okolo 10 let.

Bazény keramické - cena

od 150 000

Bazény plastové

jsou vyrobeny z polypropylu, který vydrží až 15 let. Snadno se ale poškrábe, vzedme nebo zabarví. Při vypouštění bazénu hrozí nebezpečí jeho zborcení a velkým horkem se může zdeformovat.

Bazény plastové - cena

od 70 000 Kč

Bazény laminátové

jsou vyrobeny z laminátového materiálu, který má životnost 15 let. Povrch bazénu se špatně opravuje, vysoké jsou také stavební nároky. Nabídka tvarů a velikostí není obvykle velká.

Bazény laminátové - cena

od 120 000 Kč

Bazény hydromasážní

mají tepelnou izolaci, díky které může být voda zateplena a zabudované trysky, které vám dle potřeby promasírují celé tělo. Jsou vysoce kvalitní, v nejrůznějších tvarech a velikostech, s exkluzivním designem. Vydrží 15 let i více.

Bazény polyesterové a hydromasážní - cena

od 420000 Kč

Bazény nerezové

jsou vyrobeny z nerezových materiálů. Používají se i k výstavbě veřejných koupališť. Hladký celistvý povrchu bez póru znemožňuje usazování řas a mikroorganismů, také náklady na desinfekci a čištění jsou nižší. Mají ze všech bazénů nejvyšší životnost, jsou nejkvalitnější a nejdražší.

MÓDA: TRENDY SETY

28. května 2009 v 13:55 | Web.miss-Miška |  Pro Holky

MÓDA: TRENDY SETY

MÓDA: Trendy sety - foto
Ohákni se podle svého stylu! Do města i k vodě. Ty nejžhavější trendy sety! V horkém létě se ti budou hodit a vzít si je můžeš do města, k vodě nebo na party. :) Stačí si jen vybrat, který ti sedne nejvíc!
Letošní novinka!

Sexy pruhy

Krátké džínové šortky jsou sexy a jen tak z módy nevyjdou. Je na čase si jedny pořídit! Pokud nemáš dokonalé nohy, vyzkoušej k nim boty na platformě.


1. Vestička a šortky, NewYorker, 519 Kč a 599 Kč; 2. Náušnice s přívěsky, Tally Weijl, 139 Kč 3. Slaměný klobouk, Roxy, 999 Kč; 4. Taška, Roxy, 1050 Kč; 5. Pásek z gumy, Tally Weijl, 139 Kč; 6. Boty na platformě, Tally Weijl, 549 Kč.





Surf-girl styl

Plážová pohoda

Veselé barvy, jako je oranžová, tyrkysová, růžová nebo zelená, patří tohle léto rozhodně k sobě. A jestli toužíš v horkém slunečném dni zazářit, rozhodni se určitě pro tenhle plážový styl.

1. Top a šortky, Roxy, 1050 Kč a 1450 Kč; 2. Náramek s palmami, Billabong, 399 Kč; 3. Kšiltovka s nápisem, NewYorker, 319 Kč;4. Korále z perleti, NewYorker, 189 Kč; 5. Taška s nápisy, Roxy, 1050 Kč; 6. Žabky, Roxy, 690 Kč.

Vše pro dokonalý make-up :)

26. května 2009 v 20:57 | Web.miss-Miška |  Líčení-kosmetika

Začněte korektorem

Nejdříve zakryjte korektorem pupínky, zarudlá místa a místa s přebytečným pigmentem. Jemným vklepáním korektoru zamaskujete i tmavé kruhy pod očima.
Korektor by měl být vždy o něco světlejší než je barva naší pleti.

Make-up sjednotí barvu pleti

U make-upu je nejdůležitější zvolit správný odstín. Nikdy jej nevybírejte "od oka", vyzkoušejte si trochu na hřbetu ruky nebo si nechejte poradit od odborníka. Make-up by měl být ve stejné barvě jako vaše pleť. Největší chybou je používání tmavšího make-upu, abychom vypadaly opáleně. Ve skutečnosti ale budete vypadat jako maska - kůže krku, rukou a ostatních částí těla prozradí vaši skutečnou barvu!
Malé množství make-upu rovnoměrně prsty rozetřete po obličeji. Čím důkladněji jej rozetřete, tím méně bude vidět. Nanášejte od středu ke krajům a seshora dolů. Nevynechávejte ani oční víčka a místa s hlubokými póry - zde můžete klidně přitlačit. V místech s mimickými vráskami make-up prsty více zatlačte, aby je nezvýrazňoval.

Pudr zafixuje líčení

Než začnete pracovat s pudrem, počkejte, až kůže make-up trochu vstřebá. Mastná pleť by totiž pohltila příliš velké množství poprašku a vy přece jako vosková figurína vypadat nechcete! Pudr nanášejte vždy štětcem, lehce jej oklepejte a teprve pak aplikujte na tvář. Na závěr pleť ještě jednou přejeďte čistým štětcem, čím odstraníte přebytečný prášek. Takto zabráníte vytvoření nepřirozeně hrubé vrstvy pudru na tváři.

Tvářenka vás rozjasní

To nejlepší nakonec - tvářenka dodá vašemu vzhledu šmrnc. Vybrat si můžete z mnoha odstínů - světlejším typům sluší růžové a broskvové, tmavým zase bronzové. Usmějte se na sebe do zrcadla a tvářenku nanášejte štětcem na vystupující lícní kosti, a to směrem od rtů k uchu.
Tak, a základ je hotový. Teď už stačí jen nanést řasenku, zvýraznit rty a hurá do světa!

Piercingy do pupíku

26. května 2009 v 11:57 | Web.miss-Miška |  Pro Holky